VEZMI BOHA ZA SLOVO

„Křik Sodomy a Gomory je velký a jejich hřích velmi těžký.“ (Genesis 18,20)

Všichni rádi slyšíme o Božím milosrdenství, milosti a shovívavosti, ale nechceme čelit skutečnosti, že jednoho dne Bůh povstane proti všemu, co je sodomské.

Bůh zjevil Mojžíšovi svou přirozenost takto: „Hospodin prošel kolem něj a volal: ‚Hospodin, Hospodin! Bůh soucitný a milostivý, nesmírně trpělivý, velmi laskavý a věrný, pamatující na milosrdenství tisícům pokolení, odpouštějící nepravost, provinění i hřích.‘ “ (Exodus 34,6-7)

Avšak hned v další větě Bůh dodal, že v žádném případě neospravedlňuje viníky: „… viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení.“ (Exodus 34,7) Pán tím říkal: „Nebudu přehlížet hřích. Ano, jsem milosrdný a shovívavý, ale přijde čas, kdy má trpělivost s hříchem skončí. Tehdy Sodoma shoří.“

K Lotovi do Sodomy přišli dva andělé a varovali ho: „Ihned vezmi svou ženu a obě dcery, které tu máš, abys pro nepravost města nezahynul.“ (Genesis 19,15)

Lot zjevně nebral varování vážně, protože druhý den ráno stále váhal a andělé ho museli vzít za ruku a odvést pryč. Jeho zeťové si museli myslet: „Kdyby varování opravdu věřil, ihned by odešel. On tomu nevěří, tak proč bychom měli odejít my?“

Mělo by to být poučením pro nás všechny. Musíme žít tak, jako by se Kristus chystal ihned vrátit, aby ostatní naslouchali našemu svědectví.

Věřím v to, čemu se říká „Boží ultimáta“. Když Duch svatý ví, že hřích vás přivede do záhuby, Pán k vám přichází a říká: „Jsem Bůh milosti a chci tě vysvobodit. Odvrať se od hříchu. Poslechni mé Slovo!“

Tato ultimáta najdeme v celé Bibli. Nezáleží na tom, jak moc se modlíte nebo postíte nebo jak jste věrní v konání Božího díla, pokud nevěříte, že Bůh bude jednat s vaším hříchem, jste oklamáni!