VEN Z JÁMY

Když jsem byl mladý, trávil jsem léto prací na ranči ve východním Texasu. Vedoucí ranče, Jimmie, byl velký, urostlý chlap, který ačkoliv špatně viděl, uměl udělat všechno možné. Například mě naučil kosit trávu a svážet seno.

Jednoho dne jsme házeli hlínu do téměř dvoumetrové díry, kde kdysi byla studna. Během přestávky Jimmie špatně odhadl, kde díra je, a vykročil k ní. Právě jsem pil, měl jsem plná ústa vody, nestihl jsem ho varovat, a on do díry spadl! Bál jsem se, že si v hluboké díře zlomil nohu, a okamžitě jsem mu běžel na pomoc. Ale než jsem stihl přijít, Jimmie z díry vylezl, jako by se nic nestalo.

Takový byl Jimmieho život. Byl to chlap, který měl před sebou každý den několik jam, protože nejenže ztrácel zrak, ale i sluch. Přesto Jimmie vylezl z každé jámy, do které spadl, a šel dál. Je příkladem víry každému v Kristově těle. Všichni máme jámy, do kterých padáme. Je to součást života, ale Boží slovo nám ukazuje, že jako křesťané musíme čelit jámám očima víry.

Možná jste uvízli v nějaké jámě. Může to být problémový vztah, finanční jáma, nemoc nebo něco jiného, v čem jste už nějakou dobu chyceni, a přemýšlíte, jestli se vám někdy podaří vylézt ven. Vaše dřívější chození s Kristem se vám zdá být vzdáleným snem.

Některé jámy si vytváříme sami. Můžeme se vrátit ke starému hříšnému zvyku nebo nezdravému způsobu života, které nás udržují v kruhu. Zjistíme, že jsme unášeni, bloudíme a vzdalujeme se od hojného života, který nám Bůh poskytl.

Nezáleží však na tom, v jaké jámě se nacházíme. Náš milosrdný Pán nám z každé z nich pomůže ven. „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl?“ (Matouš 12,11) Ježíš tím říká: „Nezáleží na tom, jestli jste si jámu sami vytvořili, nic mi nezabrání přijít a vytáhnout vás z ní.“