VĚŘÍCÍ, KTERÝ ZŮSTÁVÁ V JEŽÍŠI

„Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“ (Jan 15,10) Ježíš věrně poslouchal každé přikázání Otce a nazval to zůstáváním.

Někteří křesťané si myslí, že si mohou vybírat, která Kristova přikázání budou poslouchat. Pokud se jim nelíbí, co je přikázáno, ignorují to, nebo svou neposlušnost vysvětlují slovy: „Já to tak prostě nevidím.“ Pokud se někomu nelíbí pastorova výzva ke svatosti, odejde a hledá pastora, který bude zdůrazňovat to pozitivní. Proto je dnes církev zachvácena hroznou epidemií otupělosti.

Jak je možné, že ratolest nezůstane v Ježíši? Ježíš řekl: „Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří.“ (Jan 15,6)

Důsledkem zůstávání v Něm je odpočinutí a zodpovědnost. Je možné být v Něm, být spojen s vinnou révou, a přesto nemít proud života, který přináší ovoce. Zůstávání totiž souvisí s absolutní poslušností Kristových přikázání, protože každá ratolest má svobodnou vůli, a na tom závisí její životní síla.

„Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám.“ (Jan 15,7) Slovo je Otcův zahradnický nůž. Jak by mohla ratolest nést ovoce, pokud Pánovo Slovo nezná, ignoruje nebo zanedbává?

V Pánově vinici vidíme důsledky sucha: cizoložství, smilstvo, pití a drogy. Mnoho křesťanů dnes nezná Boží slovo, protože ho nečtou. Není možné nést ovoce spravedlnosti bez Božího slova, které ve vás přebývá. Zanedbávání Božího slova způsobuje neplodnost a přináší Božímu lidu devastující usychání.

Milovaní, Boží slovo je dvousečná zbraň. Věřící, který zůstává v Bohu, miluje ho a bojí se ho, hladoví po slově a třese se před jeho přesvědčivou mocí. Těší ho, když Boží slovo odstraňuje všechny překážky, a modlí se, aby v něm neustále rostl život a podoba Kristova, a stále více zraje v poslušnosti a lásce.