Když král David dodržoval právo a měl blízké obecenství s Bohem, žádný z nepřátel před ním neobstál. Když David zhřešil a odcizil se Bohu, jeho nepřátelé nabyli smělosti a zvítězili nad ním.
Po jednom z největších vítězství Davida okamžitě následoval jeho hřích cizoložství. Velký Boží muž vyhřívající se ve slávě velkého vítězství zatoužil po Batšebě. Zcizoložil s ní a zabil jejího manžela Uriáše. „V očích Hospodinových bylo zlé, co David spáchal.“ (2. Samuelova 11,27) Hospodin poslal k Davidovi proroka Nátana. Ale prorok Davidovi nepřišel poradit, jak se vypořádat s vinou a odsouzením, ale odhalil přímo jádro věci. „Pohrdl jsi Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé. Jsi vinen tajným hříchem.“ (viz 2. Sam 12,9)
David potom uprchl do divočiny. Plačící, bosý, zbabělý muž, zbavený moci a odvahy kvůli hříchu.
Hřích způsobuje, že se z křesťanů stanou zbabělci, kteří žijí v ponižující porážce. Nemohou se s odvahou postavit hříchu kvůli vlastnímu tajnému hříchu. Kvůli vlastní neposlušnosti omlouvají hříchy druhých a nemohou kázat vítězství, protože sami jsou poraženi.
Nemám jednoduché řešení. Vím, že v Bibli je mnoho útěchy pro ty, kteří bojují mezi tělem a duchem. To vypovídá o tom, že mnoho křesťanů nemá v srdci zasazenou bázeň před Bohem. Autor Přísloví prohlašuje: „Milosrdenství a věrnost omývá vinu; zlu ujdeš jen bázní před Hospodinem!“ (Přísloví 16,6) „Bázeň před Hospodinem“, o které se zde mluví, naznačuje mnohem víc než jen úctu a respekt. Nemůžeme obdržet plné zjevení Boží pravdy, dokud v nás není Boží bázeň hluboce zakořeněna. Veškeré zjevení je spojeno se „svatou bázní“.
Jsem přesvědčen, že bez Boží bázně nemůžeme být trvale osvobozeni od hříchu. Přijměte svatou bázeň před Pánem a nedopusťte, aby hřích ukradl vaši moc v Duchu!