USÍDLENCI

„Terach vzal svého syna Abrama, Háranova syna Lota a svou snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vydali se spolu na cestu z Kaldejského Uru do kanaánské země. Když však přišli do Cháranu, usadili se tam.“ (Genesis 11,31)

Nevím, jaký byl Terach člověk, protože je toho o něm napsáno jen velmi málo. Zato víme, že Ur Kaldejský byl kvetoucím místem, odkud se začala po světě šířit prosperita.

V té zemi, která bohatla, se narodil Abram. Byla to země s velkou budoucností a příslibem, že bude dobrým místem k životu. Abramův otec se však z nějakého důvodu rozhodl odejít. Nevíme, zda ho k tomu vedla touha jít na jiné místo či vybudovat něco nového.

V Genesis se píše: „Terach vzal“, a slovo vzal v hebrejštině znamená „uchopit“. Znamenalo to zatnout zuby a sevřít pěsti a říci: „Vezmu budoucnost do svých rukou.“ A to je velice nebezpečné Není tu žádný náznak, že by mu Bůh dal zaslíbení o kanaanské zemi, spíše vidíme, že to byl jeho zájem tam jít. Život podle vlastního rozumu vždycky skončí tak, jak čteme dále: „usadili se tam“. Z nějakého důvodu se Terach na cestě do kanaánu zastavil v Cháranu a usadil se tam.

Už se ti to taky někdy stalo? „Je to pro mě náročné. Prožívám tak silný nátlak, že si připadám, že pořád musím tlačit kameny do kopce.“ A tak kdykoli něco začneš, skončíš podobně jako Terach. Spokojil se s tím, kam došel. Neexistuje horší způsob, jak strávit život, než se spokojit s průměrností. Nic není vzdálenější Božímu plánu pro tvůj život, než vydat se na cestu a najednou to vzdát.

Kdykoli začneme brát na sebe ohled, snažit se zbohatnout nebo stát se slavnými, snažit se dosáhnout úspěchu vlastní silou, „usadíme“ se. Proč? Protože jste teprve v polovině cesty, kterou jste si vytyčili.

„Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6,33)