Viděl jsem muže, kteří mocně chodili Duchem, ale Bůh je později odstavil. Bůh jim musel říct: „Je mi to líto, synu. Miluji tě. Odpouštím ti. Moje milosrdenství vůči tobě trvá, ale teď tě nemůžu používat.“
Je to jedna z věcí, které mě nejvíc děsí. Stalo se to Saulovi, králi Izraele. „Samuel Saulovi řekl: „Počínal sis jako pomatenec. Nedbals příkazu, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh. Tak by byl Hospodin upevnil tvé království nad Izraelem navěky. Teď však tvé království neobstojí.“ (1. Samuelova 13,13-14) Smutná slova!
Bůh řekl králi: „Saule, mohl jsi mít mé požehnání ve svém životě neustále. Měl jsem s tebou skvělé plány, ale ty jsi neřešil svůj hřích. Zahořkl jsi a tvé srdce ztvrdlo.“ To je konečný výsledek toho, když zůstanete v hříchu. Budete prázdní, bez ovoce.
Slovo prohlašuje: „Bázeň před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti.“ (Přísloví 14,27) Těm, kdo touží chodit v bázni Boží, budou plně odhalena Boží zaslíbení, péče, moc a pomoc.
Možná s tebou Bůh právě teď jedná kvůli tvému hříchu. Vystřelil své šípy usvědčení do tvého srdce. Nepanikař! To je dar od Boha. Dotkl se tě svou mocí a učí tě: „Jen skrze svatou bázeň se zbavíš hříchu.“
Co přesně znamená chodit v bázni před Bohem? Zkrátka to znamená mít na paměti jeho varování. Znamená to dovolit Duchu Svatému, aby odhalil tvé hříchy, abys je uznal a zavrhl. Tím pokládá základy pro splnění Božích zaslíbení, které ti dal.
Kniha Skutků nám říká: „A tak církev v celém Judsku, Galileji a Samaří měla klid, vnitřně i navenek rostla, žila v bázni Páně a vzrůstala počtem, protože ji Duch svatý posiloval.“ (Skutky 9,31) Vidíš tu pointu? Když křesťané v prvním století chodili v bázni Boží, obdrželi útěchu Ducha svatého. Stejnou přítomnost Ducha svatého můžeme zakoušet i my.