DŮVĚRA V KRISTOVO ODPUŠTĚNÍ

Sužuje vás pocit nehodnosti? Myslíte si: „Znovu jsem zhřešil! Vůbec jsem se nezměnil. Nikdy nebudu jako Kristus. Stále reaguji jako kojenec, ne jako zralý křesťan. Proč jsem se už nezměnil?“

Milovaní, ďábel chce, abyste se stále trápili svými nedostatky a pomalým růstem a mysleli si, že zvítězit v závodě je nemožné (viz Žd 12,1), a tak se nechali odradit a odpadli. Je jasné, že občas klopýtneme, protože závod neskončí, dokud se Pán nevrátí. Vždy se však musíme znovu postavit na nohy a jít dál.

Boží slovo mluví o vítězství: „kdo se narodil z Boha, přemáhá svět.“ (1. Janův 5,4) „Kdo vítězí, dostane toto vše za dědictví. Já mu budu Bohem a on mi bude synem.“ (Zjevení 21,7)

Přemáhat znamená ze všech pokušení a překážek vydobýt a vyzískat to nejlepší. Co je našimi překážkami? Je to každá tělesná reakce, kdy nejsme podobní Kristu, výbušnost, hořkost nebo neklid.

David napsal: „Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.“ (Žalm 51,5) Ten muž byl odhalen před celým světem jako cizoložník a vrah. Napsal také: „neboť mé viny mi přerostly přes hlavu; tíží mě jako ohromné břemeno. … Jsem velmi sklíčen a pokořen, celé dny chodím v nářku.“ (Žalm 38,5.7)

David naříkal a trápil se kvůli svým selháním. Činil pokání celým srdcem, a proto mohl říci: „Mé kvílení jsi mi změnil v tanec, rozvázal jsi mi žíněné roucho a přepásal jsi mě radostí.“ (Žalm 30,12)

Nejrychlejší způsob, jak se zbavit pocitu nehodnosti, je důvěřovat Kristovu odpuštění. Pán je vždy připraven odpouštět: „Ty přece, Pane, jsi dobrý a soucitný, velice miluješ ty, kdo tě vzývají!“ (Žalm 86,5)