Když nastavíte své srdce, abyste před Bohem chodili bez úhony a dělali mu radost, budou se vás bát a opovrhovat vámi ti, kdo ztratili Boží přízeň a požehnání. Vlažní nebo zkompromitovaní křesťané nutně budou zneklidněni a pobouřeni vaším životem.
Vidíme to v 1. Samuelově. „Saul se Davida začal bát, protože s ním byl Hospodin, kdežto od Saula odstoupil. … Na všech výpravách si David vedl úspěšně; Hospodin byl s ním. Když Saul viděl, jak úspěšně si vede, třásl se před ním strachem.“ (1. Samuelova 18,12.14–15)
Davidovo bezúhonné chování vyvolalo v Saulovi strach. Kdykoli byl Saul v Davidově blízkosti, vzpomínal na to, jak se těšil Boží přízni a velké úctě lidí. Avšak neposlušnost, závist, pýcha a svévole připravily Saula o Boží autoritu, a to ho následně připravilo o úctu lidí.
Saul stanul tváří v tvář mladšímu a méně zkušenému muži, z něhož vyzařovala síla a svatost, který měl čisté srdce a byl plný Ducha, a bál se ho.
Mějte na paměti, že Saul nebyl žádný modlářský pohan, který se bál Davida. Ne, Saul byl muž, který znal moc Božího Ducha. Kdysi byl Božím pomazaným, mocným mužem s mocným osudem. Potom se objevil David, mladý muž, který žil čistým životem a Bůh na něj vyléval přízeň. „Všichni v Izraeli i v Judovi ale Davida milovali, protože v jejich čele táhl do boje i zpět.“ (1. Samuelova 18,16)
To Saula ponižovalo, proto nemohl snést Davida ve své blízkosti. Písmo říká: „Proto ho Saul odstranil ze své blízkosti“ (1. Samuelova 18,13). Je to smutné, ale Saul představuje dnešní zkompromitovanou církev, křesťany, kteří kompromisy ztratili Boží pomazání. Jsou typem věřících, kteří kdysi hořeli pro Boha, ale pak upadli do duchovní záhuby kvůli neposlušnosti, pýše a chtíčům.
Pro zkompromitovaného křesťana není nic děsivějšího než vidět svatý, bezúhonný život. Čím více je váš život v souladu s Pánovou vůlí a jeho svatostí, tím méně vás budou odpadlí věřící snášet.