SVĚTLO POKÁNÍ

Král David se dopustil cizoložství a potom nechal zavraždit věrného vojáka, aby si mohl vznést nárok na jeho mladou manželku. Způsobil hanbu Izraeli a nebeskému Otci. Celý rok skrýval hroznou temnotu a dostal se až na okraj totální zkázy.

I po tom všem Bůh nazval Davida „mužem podle jeho srdce“ (viz Skutky 13,22). Jak je to možné? Tajemství je v tom, že David se pokořil a činil pokání: „… vyznávám svoje provinění, trápím se pro svůj hřích!“ (Žalm 38,19) „Proti tobě, tobě samému, jsem zhřešil, před tvýma očima jsem se zla dopustil! Ve svých výrocích jsi proto spravedlivý, oprávněn jsi mě odsoudit!“ (Žalm 51,6)

Nejznámější verš zní: „Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha. Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber!“ (Žalm 51,12-13)

Milovaný, trápíš se a rmoutíš nad hříchem, který tě drží? Cítíš, že je to velké břemeno a že jsi na pokraji pádu? Pokud ano, pak jsi na cestě k uzdravení a vysvobození. Když David činil pokání, mohl konečně zahlédnout světlo na konci tunelu.

„Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: „Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.“ A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj … Tys mou skrýší, střežíš mě před soužením; obklopíš mě jásotem nad vysvobozením.“ (Žalm 32,5.7)

Aby se vám vrátila radost, vyznejte svůj hřích a opusťte ho, a Pán vám odpustí a vysvobodí vás. Je připraven vás obejmout, obléct vám roucho spravedlnosti a pozvat na velkou hostinu. Pak budete moci dosvědčit s Davidem: „Mnoho bolestí postihne svévolníka, toho však, kdo doufá v Hospodina, obklopuje milosrdenství. Radujte se z Hospodina a jásejte, spravedliví, plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!“ (Žalm 32,10-11)