SVĚDECTVÍ HODNÉ CHVÁLY

Žijeme v době, kdy se biblické předpovědi staly viditelnou skutečností. Pavel napsal, že v posledních dnech přijdou na zemi nebezpečné časy (viz 2. Timoteovi 3,1). Právě teď se dějí věci, které jsme si ještě před  několika lety nedokázali představit.

Ježíš předpověděl, že se lidé stanou nenávistnými a arogantními egoisty, milovníky peněz. Vůdci našeho národa se dnes nedokážou shodnout ani na těch nejzákladnějších společných principech. Pokud si někdo dovolí zmínit hřích, je označen za fanatika a je z něj udělán vyvrhel. Jak se Boží slovo odsouvá na okraj kultury, hřích je stále rozšířenější.

Pastoři pociťují duchovní bombardování. Každý týden se rozpadají další manželství, děti si ubližují z nenávisti k sobě samým a drogy jsou rozšířenější než kdy jindy. Je smutné, že ubývá hlasů, které by pomohly, protože se objevují zprávy o rostoucím počtu pastorů, kteří opouštějí službu.

Jako Kristova církev nesmíme před těmito věcmi usnout. Starý zákon hovoří o synech Isacharových, „kteří pochopili dobu a uměli jednat se světem“ (viz 1. Paralipomenon 12,33). Lze totéž říct o dnešní církvi?

Pokud rozeznáváme dobu, víme, že není čas na polovičatá opatření. Jediným způsobem, jak správně jednat se světem, je nenechat církev vlažnou, jako je obvykle. Ježíš o některých démonech řekl: „Takoví nevycházejí jinak než modlitbou a postem“ (Matouš 17,21). V této době musí být naše modlitby vroucí, protože bez duchovní změny situace vypadá příliš chmurně.

Uprostřed temnoty nás Ježíš vyzývá, abychom byli světlem. Poselství pro tuto dobu je následující: „Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě“ (1. Janova 4,4). Bůh vykonal v životech svého lidu úžasné skutky a každý z nás je povolán hlásat jeho slávu prostřednictvím svědectví hodného chvály.

Jak vypadá svědectví hodné chlouby? Toto říká apoštol Pavel: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu“ (2. Korintským 10,17). Abychom se mohli chlubit tak, jak to popisuje Pavel, musíme mít svědectví hodné chlubení, takové, které přináší veškerou slávu Bohu.