SRDCE SPOLEČENSTVÍ

Mnoho lidí si pod pojmem Večeře Páně představuje víno a kousky chleba v církvi dvakrát za měsíc. Historicky byla Večeře Páně hostinou lásky, kdy se první věřící scházeli v domácnostech a spolu jedli jídlo – to byl Pánův stůl. Problémy začaly tehdy, když bohatí lidé jedli skvělá jídla, ale nedovolili chudým lidem, aby se přidali. Později církev tento problém vyřešila tak, že začala podávat kalich vína a chléb, ale to je jen část toho, co bylo původně zamýšleno.

Biblická Večeře Páně zahrnuje také hluboké duchovní spojení mezi Bohem a věřícím lidem. To je velmi důležité, protože, jak napsal Jan: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ (Jan 13,35)

Když nás Bůh volá, abychom se postavili a byli světu svědectvím, začíná to tím, že budeme procházet životem v opravdovém obecenství s Bohem. Můžeme to vidět na příběhu o marnotratném synu. Je to vlastně příběh o dvou synech; jeden byl světák a druhý zákoník. Ježíš podobenstvím mluvil k oběma skupinám lidí, v podstatě řekl: „Oba bydlí v domě nebeského Otce, ale ani jeden z nich ve skutečnosti nechápe, kdo on je. Tak je to i s vámi.“

Tady je vysvětlení. Na Středním východě, zvláště v té době, by žádný muž kvůli marnotratnému synovi, který promarnil dědictví, se nikdy nepokořil a šel mu naproti, natož aby ho přijal zpět do svého domu. Proto lidé poslouchali Ježíše a posmívali se: To by žádný otec neudělal.

Nerozuměli Boží lásce, protože s Bohem neměli blízký vztah. Ale taková je láska nebeského Otce. Nezáleží na tom, jak daleko jste zašli. Nezáleží na tom, na jak temné místo jste ve svém životě zabloudili. Možná se ptáte: „Miluje mě vůbec Bůh?“ Ježíš říká: „Ano. Bůh tě miluje.“ Čeká, až se rozhodneš vrátit domů. Čeká, až se zklameš a naštveš a opustíš zábavy. Čeká, až s ním budete mluvit upřímně a otevřeně. Opustí hostinu doma a vyběhne na cestu, aby vás našel a objal.

Obecenství s Bohem je moc důležité, abychom poznávali Boží srdce.