SPRAVEDLNOST SKRZE VÍRU

Mnoho křesťanů je dnes vyčerpáno snahou odvrátit se od hříchu. Vkládají do toho veškerou svou energii, dokud z nich nevyprchá poslední špetka radosti. Vítězství, které pro ně Kristus získal, se ztrácí v jejich úporném úsilí o upevnění vlastní spravedlnosti.

Spravedlnost, o kterou se usiluje jinak než vírou, vždy selže. Nemůže existovat Boží spravedlnost a naše spravedlnost. To by znamenalo, že existují dvě evangelia: jeho a naše. Nemůžeme míchat vlastní spravedlnost se svatou Boží spravedlností.

Možná si říkáte: „Ale neměli bychom se trochu snažit? Neříká snad Bible, že se máme vyhýbat hříchu?“ Jediný způsob, jak se vyhnout hříchu, je skrze Ježíše. On není jen pravda, kterou přijmete, on je živý Bůh a váš posvětitel. Jeho posvěcující dílo ve vás nikdy nepřestává ve dne ani v noci.

Pavel odpovídá na otázku vlastního úsilí v 9. kapitole listu Římanům, když mluví o lidech, kteří skutečně dosáhli spravedlnosti: „Co tedy nakonec řekneme? To, že pohané, kteří neusilovali o spravedlnost, spravedlnosti dosáhli, a to spravedlnosti z víry.“ (Římanům 9,30) Tito lidé nebyli vyčerpáni vlastním úsilím, ani je netížily jejich neúspěchy. Všechnu svou víru vložili do Ježíšova díla, které pro ně vykonal na kříži, a byli podpořeni jeho hojným životem.

„Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří.“ (Římanům 10,4) Kristus je konec. Nic jiného neexistuje! „Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává.“ (Římanům 9,16) Tyto verše přinesly svobodu celým generacím věřících.

Příteli, jsi vyčerpaný z toho, že se snažíš být lepší? Jsi unavený z nekonečného koloběhu opakování a selhání? Hoď to všechno za hlavu. Nechť veškeré tvé snažení ustane. Tvé správné postavení u Pána nezávisí na tvé vůli, ale na Bohu, který je milosrdný. Pro své vítězství důvěřuj pouze jemu.