SMLOUVA SE SVĚTEM

Zlý král Achab jednou skutečně činil pokání pod vlivem kázání proroka Eliáše. Bůh na to řekl: „Viděl jsi, že se Achab přede mnou pokořil? Protože se přede mnou pokořil, nedopustím to zlo za jeho dnů, ale uvedu je na jeho dům za dnů jeho syna.“ (1. Královská 21,29)

Ale pro Achaba to byla jednorázová zkušenost, ne každodenní cesta. Představte si, jak Achab uslyší další výzvu k pokání a řekne: „Pokání? Ano, už jsem činil pokání tehdy, když ke mně mluvil Eliáš.“

Problém spočíval v tom, že byl přítelem a bratrem světa. Bratrem znamená „spřízněný, někdo, kdo je mi podobný, koho respektuji“. Byl ve smlouvě s tím, co Bůh proklel. Achab prohlašoval, že miluje pravdu, ale hluboko uvnitř napomínání nenáviděl.

Proč se někteří křesťané nechají oklamat? „Hle, vy však spoléháte na lživá slova, která neprospějí. Cožpak můžete krást, vraždit a cizoložit, lživě přísahat, obětovat Baalovi a chodit za jinými bohy, které jste neznali, a potom přijít, postavit se přede mnou v tomto domě, který se nazývá mým jménem, a říci: ‚Jsme zachráněni,‘ jen abyste mohli dál páchat všechny tyto odporné věci?“ (Jeremiáš 7,8-10)

Lpění na nějakém oblíbeném hříchu, skryté modly v srdci, omlouvání hříchu, bratrství se světem – a následné přicházení do Božího domu s chlubením: „Nic mě neusvědčuje“ – je otevřené pozvání pro lživé duchy.

Stejně tak byl i Achab slepý k děsivému faktu, že je veden lživými duchy. Lživý duch také způsobil, že Sidkijáš, falešný prorok, se chlubil, že na něm spočívá Duch Boží, a svedl Achaba do války (viz 1. Královská 22,10-24). Achab byl plně přesvědčen, že slyší Boží hlas a že se vítězně vrátí zpátky.

Křesťané spoutaní světskými touhami si jsou stoprocentně jisti, že mají pravdu. Nevidí žádný podvod. Achab si nepřipustil myšlenku: „To, co říkají Sidkijáš a jeho druhové, je lež; to není slovo od Boha.“ Ne, odešel plně přesvědčen, cele oklamán a sveden do zkázy. 

Drazí věřící, ať se to nestane vám. Zřekněte se světa a vezměte si k srdci výzvu k pokání.