Apoštol Pavel napsal: „Bůh nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.“ (2. Korintským 1,4)
Jednou z nejpotřebnějších služeb v dnešní církvi Ježíše Krista je služba útěchy - utěšovat druhé v jejich nesnázích a soužení. Mnoho věřících se nemá v utrpení na koho obrátit.
Když procházím trápením, nemám chuť číst příručku, která popisuje deset kroků k vítězství, ani jít za známým evangelistou, který na mne položí ruku. Nic z toho není odpověď, protože nedosáhne ke kořenům mého trápení. Ne, toužím mluvit s obyčejným člověkem, který těžce trpěl a prošel tím vším radostně, plný víry a chválící Boha!
Jsou to právě trpící lidé, kteří přijímají útěchu od Pána. Vědí, co je Ježíšův soucit, jeho hlas je utěšuje v nejtěžších chvílích. V soužení a zkouškách roste jejich duchovní bohatství, buduje se jejich důvěra. Ale nejdůležitější ze všeho je, že jim Bůh dává vliv, který by nemohli dostat jiným způsobem.
Myslím na Corrie ten Boom a na to, jaký to byl nádherný zážitek pro tisíce lidí, kteří poslouchali její vyprávění o Ježíši. Mnozí američtí kazatelé byli potěšeni a povzbuzeni touto kdysi neznámou ženou, protože právě utrpení jí přineslo hluboké poznání Pána. Obdržela hojnost útěchy od Ducha svatého a toto bohatství používala ve službě Pánu Ježíši!
Pavel se mohl radovat v utrpení, protože věděl, že to bude druhým ku prospěchu. Viděl ve svém utrpení Boží školu, kterou musel projít. Mohl tak říct: „Je v tom Boží záměr, proto mě trénuje! Přijdou lidé, kteří budou potřebovat útěchu a podporu, kterou jsem přijal během svého utrpení!“ Pavel mluvil o nebeském Otci jako o „Otci milosrdenství a Bohu veškeré útěchy“ (viz 2. Korintským 1,3). Viděl nádherné, soucitné srdce Boží. Povzbuzoval druhé, aby přijímali Boží útěchu s radostí a pak ji opláceli.