SCHÁZELA JIM MILOST

„Když jsem odcházel do Makedonie, žádal jsem tě, abys dále zůstal v Efezu a nikomu nedovolil učit odchylným naukám a zabývat se bájemi a nekonečnými rodokmeny, které vedou jen k dohadování namísto naplňování Božího záměru ve víře.“ (1. Timoteovi 1,3-4)

Pavel žádal Timotea, aby zůstal v Efezu přestože, jak se zdá, se mu ta myšlenka nezamlouvala. Mohlo to být kvůli problémům, které byly v efezské církvi. Vypadá to, že lidé byli samolibí – snažili se vypadat dobře a spravedlivě. Avšak kdo je samolibý, často se nechá oklamat, a to může vést k tomu, že se stane chamtivým a ctižádostivým.

Tou dobou byl v Makedonii hladomor. Také v Jeruzalémě byl hladomor a extrémní chudoba. Zatímco v Makedonii a Jeruzalémě byly těžké problémy, Efez na tom zřejmě byl po ekonomické stránce dobře. Efezané měli dostatek prostředků, ale drželi si je jen pro sebe.

Pavel v 1. Timoteovi 6,17-18 říká: „Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou pyšní a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme; napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří a dělí se s ostatními.“

Všimněte si Pavlova slova „přikazuj“, které znamená „přikazovat nebo dávat přísné příkazy“. V některých překladech se píše: „Přikazujte těm, kdo jsou bohatí, aby byli štědří.“ Proč asi Pavel říkal něco takového a přikazoval lidem, aby byli štědří, aby nelpěli na věcech jen pro sebe? Zní to zákonicky, a také je, a to proto, že je to součástí biblického zákona.

Zákon v Písmu nám ukazuje, kde v milosti chybujeme, a kde se mýlíme. Příkaz, který řekl Pavel, a jenž měl Timoteus předat Efezanům, neměl Efezské přimět pouze k štědrosti, nýbrž jim ukázat, že v jejich životech schází něco z milosti.