PRVNÍ HORNÍ MÍSTNOST

Kdykoli křesťané mluví o „horní místnosti“, obvykle tím myslí Letnice. Bible se však zmiňuje o události, která se stala také v „horní místnosti“ o několik týdnů dříve, a při níž učedníci prožili něco jiného – poslední večeři v noci před Kristovou smrtí na kříži. Toho večera Ježíš mluvil o utrpení, které ho čeká, o své blížící se smrti a o tom, že opouští nejbližší přátele – učedníky.

Občas se musíme zabývat věcmi, které v našich životech Bohu nedělají čest. Jsou to chvíle, kdy nám Bůh říká: „Vzdalujete se ode mě. Věnovali jste se pozemským věcem a ztratili jste první lásku ke mně. Nemohu vám dovolit jít dál, aniž byste to dali do pořádku.“

V první horní místnosti Ježíš chtěl, aby se odhalily a daly do pořádku nesprávné postoje v srdcích učedníků. Nejjasnějším příkladem je Petr, který Ježíši řekl, že ho bude následovat až na smrt. Pán mu řekl: „Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“ (Matouš 26,34)

Prožíváš právě teď první horní místnost? Jsou ve tvém životě věci, o kterých víš, že se Bohu nelíbí? On chce, abys s nimi jednal a zvítězil. Ježíšova reakce na Petra byla drsná, ale z výsledku víme, že to byl akt lásky. Ježíš v podstatě řekl: „Vím, že mě miluješ, Petře, ale ve tvém srdci je něco, co není z Boha. Mluvím o tom, protože nechci, aby to ve tvém srdci zůstalo. Plánuji pro tebe větší věci.“

Příteli, když nás Bůh uvádí do první horní místnosti, nedělá to proto, aby nás odsoudil, ale aby s láskou odhalil, co brání vztahu s ním. Chce připravit naše srdce na hlubší důvěrný vztah s ním a na větší poslání.