PRAVDA NEBO LICHOCENÍ?

Jeden muž napsal naší službě: „Nevím, kdo mě zařadil na váš seznam adresátů, ale prosím, okamžitě odstraňte mé jméno. Nesnesu vaše bezútěšné evangelium a bušení kladivem proti hříchu. Žádný z nás není dokonalý, ani vy ne. Skončil jsem s vaším odsuzujícím evangeliem.“

Izajáš napsal o podobné reakci: „Toto je vzpurný lid, prolhaní synové, synové neochotní poslouchat Hospodinův zákon. Říkají vidoucím: ‚Nedívejte se‘, a prorokům: ‚Neprorokujte nám pravdu! Říkejte nám hladká slova, prorokujte klam. Ustupte z cesty, uhněte ze stezky, přestaňte nám mluvit o Svatém Izraele!‘ “ (Izajáš 30,9-11)

Slova „hladká slova“ v tomto verši znamená ‚milý‘ nebo ‚lichotivý‘. Izraelský lid tím stručně říkal: „Už nám neříkej žádné špatné věci. Popiš nám, jak budeme prosperovat, jak velké věci leží před námi. Jestli ne, tak se nám kliď z očí.“

Žádný věřící, který skrývá hřích v srdci, nechce slyšet svaté slovo odhalující hřích. Takový člověk vždy uteče před pravdivým slovem Ducha svatého. Obrátí se k nějakému kazateli, který se k hříchu staví shovívavě a nabízí líbivá a lichotivá proroctví.

Ptáte se, jaké poselství měl Bůh pro svůj lid na hoře Sinaj? Řekl: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nevyrobíš si modly. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit …“ (Deuteronomium 5,6-9)

To bylo ryzí, nefalšované slovo Hospodina, přicházející přímo z jeho úst. Mělo přimět lidi běžet do stanů a rozbít všechny bůžky. Mělo pohnout jejich srdci a srazit je na kolena. Ale oni místo toho křičeli: „Už žádné hromy, oheň, zemětřesení. Žádný slyšitelný hlas, který by k nám mluvil. Dej nám mluvčího, který je jako my, a ať on k nám mluví. Pak budeme naslouchat a poslechneme.“

Milovaní, právě to slovo, které odhaluje hřích, Bůh používá k tomu, aby vás vedl ke svobodě, životu a hlubšímu společenství s ním. Nechť se vaše srdce nechá jím obměkčit.