POZNEJTE JEŽÍŠE

Po setkání s deseti malomocnými (viz Lukáš 17,11-19) pravděpodobně se Ježíš a apoštolové najedli a pokračovali v cestě. Když už byli daleko za vesnicí, uslyšeli křik, a ohlédli se. Spatřili muže, který běžel k nim. Je možné, že jim chvíli trvalo, než ho poznali.

Byl to malomocný Samařan. Přistoupil k Ježíši, padl mu k nohám a děkoval mu. Z jeho nitra proudil hluboký obdiv k Synu živého Boha: „Ty jsi Syn Boží! Sláva!“

Ježíš se na něj podíval a řekl: „ ‚Copak jich nebylo očištěno deset?‘ zeptal se Ježíš. ‚Kde je těch zbylých devět? Nikdo z nich se nevrátil, aby vzdal Bohu slávu, jedině tento cizinec?‘ “ (Lukáš 17,17-18)

Milovaní, tuto otázku Ježíš klade i dnes. Z velkých zástupů, které očistil a uzdravil, se k němu vrací pouhé zbytky. Kde jsou ostatní? Jsou na tom stejném místě jako těch devět uzdravených malomocných: ztraceni v církvích, pohlceni náboženstvím.

Věřím Bibli, a pokud je statistika z tohoto příběhu v Lukášově evangeliu přesná, devadesát procent těch, kterých se Ježíš dotkne, se nakonec vrátí do některé mrtvé, vyprahlé církve. Nikdy nedojdou k Ježíši, protože se ztratí v náboženství.

Devět malomocných se dychtivě vrátilo ke svým rodinám a jejich život pokračoval. V podstatě řekli: „Chci zpět sebeúctu. Chci opět chodit do synagogy a studovat v Písmu o přicházejícím Mesiáši.“

Možná se ptáte: „Co je na tom špatného? Není člověku přikázáno, aby se staral o svou rodinu? Nemluví David o rozjímání nad hlubokými Božími věcmi? Neměli by křesťané být motivováni k pilné práci, k tomu, aby dělali přesně to, co udělalo devět malomocných? A kromě toho, neřekl jim Ježíš, aby šli přímo ke knězi?“

Ano, to je všechno pravda, ale všechno se stane bezvýznamným, pokud nejprve nepoznáte Ježíše! Bez blízkého vztahu s ním všechna biblická studia a církevní aktivity nemají smysl. Nejprve se musíme vrátit k Ježíši a naučit se mu naslouchat.