POVOLÁN KE SVOBODĚ

„Ti, za něž Hospodin zaplatil, se vrátí, přijdou na Sijón s plesáním a věčná radost bude na jejich hlavě. Dojdou veselí a radosti, na útěk se dají starosti a nářek.“ (Izajáš 51,11)

Oslovují vás slova: život, radost, veselí, odvaha, svoboda? Dokážete si představit, že byste takovou radost mohli prožívat ve službě Kristu? Jak můžete získat posilující radost?

To nepřijde skrze skutky spravedlnosti. Nemáme sílu být spravedliví. Můžeme dělat to nejlepší, co je v našich silách, a upřímně obětovat Bohu vše, co máme a čím jsme, ale stále to není nic víc než špinavé hadry. „Všichni jsme jako nečistý a všechny naše spravedlnosti jsou jako poskvrněné roucho. Všichni jsme zvadli jako listí a naše viny nás odnášejí jako vítr.“ (Izajáš 64,5)

Svoboda přichází pouze skrze Kristovu spravedlnost. Když se jeho spravedlnost stane naší, jsme osvobozeni od snažení. Jeho Duch je v nás, osvobozuje nás od zákona hříchu a viny a činí všechno nové. „… zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti.“ (Římanům 8,2)

Tato svoboda je všechno! Tím je myšlena svoboda vykonávat zbožné závazky, ke kterým nás Pán povolává. Najednou jsme schopni beze strachu svědčit. Máme smělost, kterou jsme si nedali sami. Spočívá na nás milost namísto svazujícího zákonictví.

Existuje jen jeden způsob, jak kráčet ve svobodě a radosti, kterou pro nás Kristus získal: přijetím jeho daru spravedlnosti. Udělat to znamená přijmout milost, ne skutky. To neznamená vyhýbat se odpovědnosti. Naopak, být zakryti jeho milostí je jediný způsob, jak převzít skutečnou odpovědnost. Jinak v jeho jménu nemůžeme ničeho dosáhnout!

Přátelé, Písmo nám připomíná: „Ano, bratři, byli jste povoláni ke svobodě. Tu svobodu ovšem nemějte za záminku pro svou tělesnost, ale raději služte v lásce jedni druhým.“ (Galatským 5,13)