POUZE VÍROU

Jedno ze základních zaslíbení Nové smlouvy najdeme u Jeremiáše 31:34: „Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat.“ Pavel v Novém zákoně dodává: „Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil.“ (Koloským 2,13)

Bůh nám slíbil odpuštění za každý hřích. Slib odpuštění se však vztahuje se pouze na ty, kteří jsou zdrceni a znechuceni svými hříchy, propadli se do hlubin viny, dovolili Duchu svatému, aby prozkoumával jejich srdce, činili pokání a obrátili se s vírou k Ježíši.

Ježíš říká: „Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane,‘ vejde do nebeského království.“ (Matouš 7,21) Je smutné, že mnoho křesťanů jejich hříchy vůbec netrápí a zakořeněné zlozvyky je ani trochu neznepokojují. Přesvědčili se, že Bůh je tak milosrdný a plný milosti, že jim odpustí, i když tvrdohlavě pokračují v hříchu.

Ne, tak to není! Tito lidé si přivlastnili falešný pokoj a udusili usvědčování Ducha svatého. Usilovali o odpuštění dříve, než jejich vina mohla dozrát v zbožný zármutek.

Zároveň platí, že Boží odpuštění lze získat pouze vírou. Nemůžeme ho pochopit rozumem. Kristův dar vykoupení jeho krví je tak hluboký, tak milostivý, tak tajemný, že daleko přesahuje jakoukoli lidskou schopnost ho pochopit. Můžeme cítit odsouzení, strach a vinu za své přestoupení, ale náš nebeský Otec vždy s láskou stojí po našem boku a je připraven odpustit.

Kristova krev, Otcova láska a touha odpustit jsou požehnání, která lze poznat pouze vírou. Písmo říká: „Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: ‚Spravedlivý bude živ z víry.‘ “ (Galatským 3,11)