POSLUŠNOST A POŽEHNÁNÍ

„V zemi pak nastal hlad, podobný hlad jako ten dřívější, který byl za dnů Abrahamových …“ (Genesis 26,1)

Kdo je farmářem, a veškerá jeho obživa závisí na úrodě, nechce slyšet o přicházejícím hladomoru. Izák musel čelit hladomoru. Jeho otec zažil hladomor, a nyní zde byl hladomor opět. Izák pravděpodobně slyšel vyprávění o tom, jak těžký byl ten první, a v srdci měl obavy.

Bible dále říká něco zajímavého: „Izák tedy odešel do Geraru k abímelekovi, pelištejskému králi. Ukázal se mu totiž Hospodin a pravil: ‚Nesestupuj do Egypta. Přebývej v zemi, o níž ti řeknu. Pobývej v této zemi jako host. Já budu s tebou a požehnám ti, tobě a tvému potomstvu dám všechny tyto země. Tak splním přísahu, jíž jsem se zapřisáhl tvému otci Abrahamovi: »Tvé potomstvo rozmnožím jako nebeské hvězdy; tvému potomstvu dám všechny tyto země. V tvém potomku dojdou požehnání všechny pronárody země.« To proto, že Abraham uposlechl mého hlasu a dbal na to, co jsem mu svěřil: na má přikázání, nařízení a zákony.‘ “ (Genesis 26,1-5)

Ve verši 5 je klíčové slovo „uposlechl“. Abraham poslechl Hospodina, a stejně tak Izák. Řeknu to jasně a jednoduše: Když posloucháme Boha, výsledkem je jeho požehnání. Jsme spaseni milostí, a přesto Bůh chce, abychom ho poslouchali.

Když uděláte krok víry a řeknete: „Pane, toto je těžké. Nejsem si jistý, jestli to zvládnu, ale poslechnu tě,“ otevřou se vám nebeská okna.

Ať už od vás Bůh požaduje cokoli, poslechněte. Řekne-li vám, abyste dávali, poslechněte. Řekne-li vám, abyste někam šli, poslechněte ho. Nežijte podle toho, co byste chtěli dělat vy; žijte podle toho, co chce Bůh, abyste dělali, a zjistíte, že vám odpovídá požehnáním.