PLNOST KRISTA

Pokud hladovíte a žízníte po plnosti Krista, satan vám vyhlásí otevřenou válku. Jakmile uvidí důkazy o tom, že vaše oddanost je skutečná – píli v modlitbě, disciplínu, sebezapření – použije všechny zbraně pekla, aby se pokusil zničit vaše svědectví. Proč? Protože vaše svědectví je Boží odpovědí na odpadlictví a zkázu.

O tom je ohnivá pec, o které čteme v knize Daniel. Satan vypracoval důmyslný plán, jak zničit jediné svědectví o Boží moci, které v Babylonu zbylo. Vrcholem plánu byla rozpálená pec, která měla zabít každý žijící důkaz pravdy Božího evangelia (viz Daniel 3).

Satan vstoupil do srdce zlého babylonského krále. Král nechal vztyčit obrovskou zlatou sochu a prohlásil ji za oficiálního národního boha a předmět uctívání. Pak předvolal všechny úředníky a služebníky ze všech národů podléhajících Babylonu, aby jim představil nové náboženství. Když začala hrát slavnostní hudba, všichni se měli novému bohu poklonit.

Satan také přiměl krále, aby nechal postavit obrovskou cihlovou pec a roztopit ji do běla, aby to všichni viděli. Proč to satan udělal? Jistě věděl, že v Babylonu není žádný místodržící, soudce ani správce, který by se protivil novému nařízení.Ty nebylo potřeba svádět, ani jim vyhrožovat.

Všichni asi byli ohromeni a říkali si: „Kdo by chtěl riskovat? Máme se dobře; máme prosperitu, jídlo, pití a dobrý život. Kdo by se toho chtěl vzdát? A tohle nové náboženství je snadné.“

Nač tedy byla ta ohnivá pec? Byla to výhradně satanova práce – jeho podvodná manipulace ke zničení tří mladých mužů.Chtěl se zbavit jediného svědectví o Bohu, které v Babylonu zůstalo!

Tři mladí muži na králův příkaz odpověděli: „Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás.“ (Daniel 3,17)

Tři zbožní mladí Izraelci, kteří sloužili ve vysokých vládních úřadech v Babylonu, byli viditelným svědectvím poselství, které kázali. Oddělili se od babylonského smyslného životního stylu, a místo toho zasvětili život modlitbě. Tito tři muži nebyli proroci ani kněží, ale laici, kteří zůstali věrní Bohu a zachovali si čisté srdce uprostřed modlářského lidu. Byli Božími svědky pro svět!