PŘIVEĎ JE DOMŮ DO SLÁVY

Nebeský Otec nechtěl ztratit svá milovaná stvoření v pekle a zatracení, a proto pro nás vytvořil plán záchrany. „Ve vidění jsi kdysi promluvil, tehdy jsi řekl věrným svým: ‚Hrdinovi jsem pomoc udělil, vybraného z lidu jsem vyvýšil‘ “ (Žalm 89,20). Otec řekl Synovi: „Lidstvo zeslábne a bude na tom kvůli hříchu bídně, nedokáže najít cestu zpět ke mně. Ustanovuji tě, abys jim pomohl a přivedl je zpět do mé přízně.“ 

Slyšme slova samotného Syna: „Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru“ (Žalm 40,9). Všechno, co Ježíš na zemi učinil, bylo plněním Boží smlouvy: „Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci“ (Jan 12,49). 

Bible jasně uvádí podmínky této smlouvy. Ježíš měl opustit veškerou nebeskou slávu a přijmout lidské tělo: „Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí“ (Filipským 2,6-7). Měl snášet pohanu a utrpení: „Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili“ (Izajáš 53,3). Pak se měl vydat do rukou ničemných lidí, a v trýznivé agónii dát svůj život jako oběť za hřích lidstva. Aby lidstvo zachránil, musel po určitou dobu snášet Boží hněv.

Bůh potom stanovil další službu svého Syna k vykoupení lidstva. Řekl Ježíši: „Tvojí službou bude služba kněze. Znám všechny své děti od založení světa a nyní ti je svěřuji jako stádo pastýři.“ Ježíš na zemi dosvědčil: „Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven“ (Jan 6,37). 

To je naše velká naděje a sláva v Kristu! Kéž v tom dnes spočineme.