PŘIPRAVENÉ POŽEHNÁNÍ

„Ano, předcházíš ho požehnáními dobra, na jeho hlavu vsazuješ korunu ze zlata“ (Žalm 21,3).

Biblické slovo pro ‚předcházet‘ znamená „připravit, jít napřed, předvídat, splnit předem, splatit dluh dříve, než je splatný“. Navíc v sobě zahrnuje něco příjemného.

Izajáš nám dává letmo zahlédnout podobnou příjemnou zkušenost, když vysvětluje, jakým způsobem Bůh předvídá naši potřebu a naplňuje ji s předstihem. „Dříve než zavolají, já odpovím; budou ještě mluvit a já je už vyslyším“ (Izajáš 65,24).

Tento verš nám poskytuje neuvěřitelný obrázek Boží lásky k nám. Je zřejmé, že Bůh nám tak touží požehnat – a je předem připraven projevit svou milující laskavost v našich životech – že nechce čekat, až mu řekneme své potřeby, ale prokazuje nám skutky milosrdenství, milosti a lásky ještě dříve, než o to požádáme, a přináší mu to svrchovanou radost.

To je přesně to, co David se snažil vyjádřit v Žalmu 21: „Hospodine, ty na mě vyléváš požehnání a milosrdenství, dříve než vůbec můžu požádat. Nabízíš mi víc, než bych si kdy dokázal představit.“

David měl na mysli úžasné dílo, které Bůh pro něj vykonal v duchovní sféře. Bylo to něco, co Davidovi dalo odpovědi na modlitby, vítězství nad nepřáteli a nevýslovnou radost. A Bůh to všechno udělal ještě dříve, než se David mohl za to modlit, ulevit svému srdci a přinést svou žádost. Jakmile si David konečně vylil srdce, zjistil, že Bůh už učinil opatření k porážce nepřátel. Davidovo vítězství bylo zajištěno ještě dříve, než se přiblížil k bitevnímu poli.

Milovaní, stejně tak si můžeme být jisti, že Bůh jde před námi a s láskou nám chystá, co potřebujeme ještě dříve, než si vůbec uvědomíme, že bychom měli o něco požádat.