PŘIPOMÍNAT SI

Zjistil jsem, že nejlepší způsob, jak se vypořádat se strachem, je být aktivní. Strach je často definován jako „emocionální reakce na potenciálně nebezpečnou okolnost“. Pokud přijmeme tuto definici, jak můžeme aktivně čelit něčemu, co se ještě nestalo?

Král David nám v Žalmu 27 poskytuje několik postřehů o tom, jak se vypořádal s obavami. V prvních třech verších tohoto žalmu vidíme Davida, jak si připomíná některé Boží vlastnosti. Napsal, že Bůh je jeho světlo, spása a záštita. Podle židovské literární tradice se tento žalm odehrával v době, kdy David musel uprchnout před svým synem Abšalómem. Davidovy okolnosti byly hrozné, ale místo toho, aby se zaměřil na nebezpečí kolem něj, rozhodl se hledět na Boha.

Jsem si jistý, že jste již slyšeli: „Je tak zaměřen na nebe, že na zemi pro něj není nic dobré.“ Myslím, že pointou toho je, že někteří lidé tráví tolik času mluvením o duchovních věcech, že se nikdy nepostaví do pozemské reality.

To nebyl případ Davida. Právoplatný izraelský král plně chápal závažnost své situace. Jeho syn se ho snažil zabít. Jeho první reakcí však nebylo vymyslet bitevní plán. Místo toho jeho mysl zamířila k nebi, když líčil dobrotu a moc svého Boha.

O několik generací později prorok Jachzíel připomněl králi Jóšafatovi, že „boj není váš, ale Boží“ (2. Paralipomenon 20,15). I my si to musíme pravidelně připomínat. Když se soustředíme na své okolnosti, naše srdce často dostane strach. Naše okolnosti jsou větší než lidské zdroje. Když se však soustředíme na Boha, posílí to naši víru.

Jeden z mých nejbližších přátel byl před několika lety zatčen za založení sboru v zemi, kde je křesťanství zakázáno. Řekl mi: „Marku, až když jsem se ocitl na nejtemnějším místě na zemi, plně jsem pochopil, že Bůh je mým světlem.“ Jakým problémům dnes čelíte? Nepochybuji o závažnosti vašich problémů. Chci vám jen připomenout, že pokud jste v Kristu, boj je především Boží. Přidejte se tedy ke mně a připomínejte si moc našeho Spasitele.