PÍSEŇ V TĚŽKÝCH ČASECH

„Když nás ti, kdo nás odvlekli, vybízeli tam ke zpěvu, trýznitelé k radovánkám: Zazpívejte nám některý ze sijónských zpěvů! Jak bychom však mohli zpívat píseň Hospodinovu v té cizí zemi?“ (Žalm 137,3-4)

Boží lid se ocitl v nejtěžší situaci svého života. Jejich trýznitelé po nich chtěli, aby jim zazpívali, přestože neměli žádnou radost, prožívali pouze depresi, zoufalství a beznaděj.

Spousta křesťanů dnes prožívá totéž. Můžeš být chycen do pasti svými okolnostmi nebo k tobě přichází ďábel s opakujícím se pokušením. Jsi na pokraji sil a chceš to vzdát. Myslíš si: „To nezvládnu. Přese všechno mé volání a modlitby mne ta stará svázanost bude navždy pronásledovat!“

Když Izraelité padli do babylonského zajetí, jejich trýznitelé na ně volali: „Zazpívejte nám! Zahrajte nám! Slyšeli jsme o vás všechno, i o tom, co pro vás Bůh konal. Vezměte si bubínky a přineste své harfy. Zahrajte nám nějakou píseň. Ukažte nám, jak se umíte radovat pro vašeho Boha!“

Věřím, že tento požadavek nebyl pouhým výsměchem. Věřím, že šlo o žalostnou prosbu. Babylonští bozi svým ctitelům nic pozitivního nepřinesli. Neměli žádnou naději. Ale slyšeli, že Izraelité svému Bohu zpívali. Bohu, který je viděl i v bezvýchodných situacích. Říkali: „Tento lid má boha, jenž jim umí otevřít moře. Z nebes přichází s ohněm a staví se proti jejich nepřátelům. Ten jejich bůh musí být něco extra!“

Stejně jako celý svět chtěli i oni vidět lid, který snášel stejné problémy jako oni a čelil stejným bitvám, a přece zpívá a drží si svou víru v nejtemnější hodině! Babyloňané chtěli píseň, protože v každém lidském srdci je něco, co volá: „Kde je na tváři země něco, co tě může přimět ke zpěvu, i když jsi o všechno přišel?“ Potřebovali svědectví! Je důležité, aby Boží děti, kdykoli a kdekoli, zpívaly sijónské zpěvy: „Bože, věřím ti, ať se děje, co se děje!“

Svět na nás křičí: „Ukažte nám zázrak! Otevření Rudého moře na nás nezapůsobilo. Nechceme vidět, jak se slepým dává zrak nebo jak jsou uzdraveni chromí. Chceme, abyste v nejtěžší hodině svého života, v situaci, která se veškerému lidskému rozumu jeví jako beznadějná, se dokázali radostně usmát a zpívat Bohu chvály. Takový zázrak chceme vidět.“