OD SLÁVY KE SLÁVĚ

Pavel mluvil o službě, ke které je povolán každý křesťan, a která nevyžaduje zvláštní dary ani talent. Mají ji konat všichni, kdo se znovu narodili, ať už laici nebo uznávaní služebníci. Ve skutečnosti je tato služba prvním úkolem každého křesťana. A všechny další snahy musí vyplývat z ní, protože žádná služba nemůže dělat radost Bohu, pokud se nezrodí z tohoto povolání.

Mluvím o službě pohledu do Kristovy tváře. Pavel řekl: „… my všichni s odkrytou tváří hledíce na slávu Páně jako do zrcadla …“ (viz 2. Korintským 3,18). Co to znamená hledět na Pánovu slávu?

Pavel tu mluví o oddaném, cíleném uctívání – o času, který dáváme Bohu jednoduše proto, abychom na něj hleděli. A apoštol rychle dodává: „Taková je služba, kterou jsme z Božího milosrdenství přijali, a proto se nevzdáváme“ (2. Korintským 4,1). Pavel jasně říká, že pohled na Kristovu tvář je služba, ke které je povolán každý.

Řecké slovo pro „hledět“ v tomto verši je velmi silný výraz. Neznamená jen podívat se, ale „upřeně hledět“. Znamená to rozhodnout se: „Dříve, než začnu cokoli dělat nebo se začnu snažit něčeho dosáhnout, musím být v Boží přítomnosti.“

Mnoho křesťanů si frázi „hledět jako do zrcadla“ vykládá mylně. Představují si zrcadlo, v němž se k nim odráží Ježíšova tvář. O tom ale Pavel nemluví. Pavel mluví o intenzivně nasměrovaném pohledu, jakoby pohledu přes zvětšovací sklo, aby bylo vidět lépe. Máme „upírat své oči“ tímto způsobem, odhodláni vidět Boží slávu na Kristově tváři. Máme s ním mít úzké společenství s jediným cílem: hledět na něj a tak se mu oddat, že budeme změněni.

Pavel řekl, že člověk, který tráví čas s Kristem a hledí na něj, je proměňován. Co se stane, když věřící hledí na Kristovu tvář? Pavel píše: „My všichni s odkrytou tváří hledíce na slávu Páně jako do zrcadla, jsme Pánovým Duchem proměňováni k jeho obrazu, od slávy k slávě.“ (viz 2. Korintským 3,18)