Všichni procházíme různými obdobími života. Někdy známe konkrétní okamžik, který odstartuje nové období života. Nedávno i v mém životě začalo nové období. Minulý rok zemřel poměrně náhle můj otec. V životě každého člověka bez ohledu na věk se něco změní, když ztratí rodiče.
Když vás Bůh náhle uvede do období, které není příjemné, a nečekali jste to, pravděpodobně se začnete ptát: „Proč tím procházím? Proč právě teď?“ Někdo možná řekne: „Dobře, Bože, na jak dlouho budu muset zatnout zuby a snášet to, než se z toho dostanu?“
Když křesťané procházejí těžkým obdobím, nejčastěji se v té souvislosti cituje verš: „Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.“ (Jeremiáš 29,11) Lidé často čtou nebo vyhlašují tento verš s očekáváním, že je Bůh vysvobodí ze smutku, ztráty nebo utrpení. Někdy ano, ale častěji ne.
Lidé často neznají kontext tohoto verše z Jeremiáše. Prorok psal vyhnancům, kteří krátce předtím zažili vydrancování své země Babylonem. Očekávali, že je Bůh zachrání a umožní jim vrátit se domů. Místo toho Jeremiáš slyšel od Boha pro Boží lid tento příkaz: „Stavějte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody … rozmnožujte se tam, ať vás neubývá. Usilujte o pokoj a prospěch města, do něhož jsem vás vystěhoval, a modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji bude i váš pokoj.“ (Jeremiáš 29,5-7)
Co když utrpení a nepohodlí hrají svou roli v Božím plánu lásky? Někdy musíme bojovat a přepadá nás úzkost, když nás Bůh jemně směruje ke svým dobrým záměrům. Že máme důvěřovat jeho suverenitě, zní dobře, dokud nepochopíme, že bolest může jít ruku v ruce s jeho vedením v našem životě.
Kéž bych trávil více času s tátou.
Musím se srovnat se ztrátou; ale zároveň usiluji o prospěch míst, kam mě Bůh posílá. Věřím, že Bůh bude konat i v tomto období zármutku a skrze něj. To přeji i vám, ať už procházíte jakýmkoliv obdobím života.