„Ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni“ (Koloským 3,15).
Verš obsahuje neuvěřitelný příkaz. Bůh vyzývá Kristovo tělo, aby nechalo své srdce, mysl i tělo ovládat jeho pokojem. Boží pokoj má být rozhodčím a správcem našich životů. Pokud bylo někdy potřeba vyslovit tuto výzvu, pak je to právě dnes, v této hodině zmatku a nepokoje.
Proč Pán přikázal prvotní církvi, aby nechala vládnout ve svých životech jeho pokoj? Protože věděl, co přijde, a chtěl je na to připravit. Už za několik let na ně měl přijít neuvěřitelný zmatek. Že budou mučeni a pronásledováni, budou čelit těžkým časům, ztrátě domovů, zabavování majetku, dokonce i útokům zákeřných lidí, kteří si budou myslet, že zabíjením prokazují Bohu laskavost. Bůh je proto varoval: „Musíte být zakotveni v mém pokoji, protože jen ten vás provede změnami, které vás čekají.“
„Čemu jste se u mne naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte. A Bůh pokoje bude s vámi“ (Filipským 4,9).
V dnešní době se v mnoha církvích šíří falešný pokoj; je to pokoj křesťanů zaslepených hříchem. Mojžíš takové věřící nazval „sebe žehnajícími“, což znamená sebe klamajícími. Varoval Izrael, že na všechny hříšné, neposlušné boží děti přijde prokletí. V podstatě řekl, že své hříšné cesty omítnou falešným pocitem pokoje. „Mohlo by se stát, že by někdo slyšel slova této kletby, a v duchu by si dobrořečil: ‚Budu mít pokoj, i když si budu žít v zarputilosti srdce, vždyť to dopadne stejně s opilým jako se střízlivým‘ “ (5. Mojžíšova 29,18).
Mojžíš popisoval Boží dítě, které najde příjemné učení, jež mu říká, že je v pořádku, že je stále spasené a že je v nebi, a přitom pokračuje v hříchu. Říká si: „Budu dělat, co se mi zlíbí, a přesto neztratím pokoj v srdci.“
Ať se s národy světa děje cokoli, žádná pekelná moc vás nemůže připravit o Boží pokoj, který vám do duše vkládá Ježíš Kristus. Bůh chce, aby jeho lidu vládl pokoj. „A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův“ (Koloským 3,15).