NEBEZPEČÍ SKRYTÉHO HŘÍCHU

Všechny tři charakteristické znaky učení Jezábel nalezneme u starozákonní Jezábel, matky a ztělesnění falešných učení. Ježíš učinil její jméno synonymem pro falešné učení – pro jakékoli učení, které říká, že něco zlého může být dobré, že něco znesvěcujícího může být čisté.

V hebrejštině znamená Jezábel „počestná, ctnostná, bez model.“ Představte si to! Nejhříšnější, nejmodlářštější, nejvíce intrikující a nejvíce nenávistná žena v celé Bibli je nazývána ctnostnou, bez hříchu. Něco velmi špatného bylo nazváno dobrým a dokonce cudným. To je ironie.

„Achab, syn Omriho … dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích, více než všichni, kdo byli před ním. Bylo mu málo chodit v hříších Jarobeáma, syna Nebatova. Vzal si za ženu Jezábelu, dceru Etbaala, krále Sidóňanů, a chodil sloužit Baalovi a klaněl se mu.“ (1. Královská 16,30-31) Achab znamená „mít vtisknutou povahu svého otce“. Jezábel představuje falešné učení a Achab je jeho obětí. Bible uvádí, že nestačilo, že měl Achab srdce náchylné k hříchu, modlářství a kompromisům. Vnesl do svého života satanský vliv, který ho v hříchu upevnil. „Nebyl nikdo jako Achab, aby se zaprodal a dopouštěl toho, co je zlé v Hospodinových očích, jak ho k tomu podněcovala Jezábel, jeho žena.“ (1. Královská 21,25)

Toto poselství je o tom, že tendencí křesťanů, kteří si drží tajný hřích a chtíč, je přiženit se k falešné doktríně, která je bude v jejich hříších jen podněcovat a utvrzovat. Poslední věcí, kterou Achab potřeboval, byla Jezábel. Vyhmátla v něm to nejhorší, zvětšila to a zničila ho. Tak je tomu s falešným učením. Pokud je ve vás nějaký hřích, chtíč nebo světskost, poslední věc, kterou potřebujete, je učení, které ve vás ještě zesílí to nejhorší.

Máme celou generaci popletených dětí, které ani nedokážou rozpoznat zlo, které vidí. Falešní proroci je oklamali. Řekli jim, že sex mimo manželství je dobrý, pokud jsou zamilovaní a pokud skutečně respektují druhého člověka. Falešní proroci se stali obhájci hříchu.

Na druhé straně ti, kdo kážou Kristovo učení, ukazují lidem rozdíl mezi zlem a dobrem. Z jejich úst nevychází žádná směsice. „A budou učit můj lid rozdílu mezi svatým a nesvatým, budou je seznamovat s rozdílem mezi nečistým a čistým.“ (Ezechiel 44,23)