NEBESKÁ BANKA

V poslední době jsem se v myšlenkách nemohl zbavit následujícího obrazu: Byl to obraz nebeské banky, ve které Boží lid ukládá svůj majetek. Banka je vždy otevřená, abychom mohli provádět vklady a předávat pokladníkovi všechny své hříchy, obavy a starosti. Trezor, kam se tyto vklady vkládají, je samozřejmě trůnní sál Boží milosti.

Z nebeské banky můžeme také vybírat peníze. Za pokladnou sedí Duch svatý, připravený vydat všechny nebeské zdroje. Když přijdeme k okénku, máme možnost si vybrat nekonečné zásoby Boží milosti, moci, víry a naděje.

Když si představuji tuto banku, uvědomuji si, že mnozí, kteří jsme v církvi, hodně vkládáme, ale mnohem méně vybíráme. Místo toho žádáme jen o almužnu. „Pane, nechci tě obtěžovat,“ koktáme, „potřebuji jen trochu milosti, abych zvládl svůj problém. Prosím, trochu mi pomoz, pak už to zvládnu sám.“

Mám pro vás dobrou zprávu: Bůh po nás nechce, abychom „zbytek problémů zvládali sami.“ Chce, abychom u něj složili všechno: všechny úzkosti, zápasy, hříchy a bolesti srdce. A také chce, abychom vybírali z jeho bezedných zdrojů, které jsou pro nás uloženy v jeho trezorech. Chce, abychom řekli: „Pane, nežádám tě o deset dolarů víry proto, abych se dostal z tohoto problému. Potřebuji tvoji milost v hodnotě tisíců dolarů. Tvoji milost nežádám jen proto, abych vyřešil svůj problém, ale chci spatřit tvoji slávu na celé zemi. Od této chvíle pokaždé, když přistoupím k okénku pokladny, budu žádat větší vylití tvého Ducha. Potřebuji více tvého života, tvého dechu, abys ve mně více konal!“

„Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.“ (Židům 4,15-16)