NADĚJE, LÁSKA A BÁZEŇ

Apoštol Pavel byl jedním z nejvěrnějších Božích služebníků. Věřím, že za Pavlovou věrností stály tři důležité motivy: naděje, láska a bázeň.

Pavlova požehnaná naděje na věčný život ho motivovala k věrnosti. Také měl velkou lásku ke Kristu. Ve 2. Korintským 5,14 říká: „Kristova láska nás zavazuje. Jsme totiž přesvědčeni, že jeden zemřel za všechny, a tak zemřeli všichni.“

Kristova láska ho zavazovala zůstat věrný Bohu, ale Pavlova věrnost byla motivována i něčím jiným: uctivou bázní před hodinou, kdy v Soudný den stane před Soudcem světa.

Dnes má naprostá většina křesťanů pouze první dvě motivace. Prakticky každý věřící tvrdí, že má naději na věčný život, a mnozí se vší upřímností říkají: „Miluji Ježíše celým srdcem.“

Pravda o nadcházejícím dni soudu je však právě tím, co produkuje opravdové, zbožné věřící. Ti, kteří ji vytlačili z mysli, jsou obvykle chladní, lehkovážní a benevolentní. Faktem však zůstává, že někdy, a možná velice brzo, bude každý člověk, který kdy žil, shromážděn na místo soudu, aby byl souzen Ježíšem Kristem. „Všichni přece musíme stanout před Kristovým soudem“ (2. Korintským 5,10). „Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu“ (Římanům 14,12).

Právě v tuto chvíli jsou legie andělů připraveny na Ježíšův příkaz shromáždit ze všech koutů světa hříšné i spravedlivé: „Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost“ (Matouš 13,41).

Všichni bohatí, slavní a mocní všech věků budou postaveni před něj: „Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní, každý otrok i svobodný, všichni prchali do hor, aby se ukryli v jeskyních a skalách, a volali k horám a skalám: ‚Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránkovým! Neboť přišel veliký den jeho hněvu; kdo bude moci obstát?‘ “ (Zjevení 6,15-17)

Stejně jako Pavel choďme v naději, lásce a bázni před Soudcem celého světa!