MODLÍCÍ SE PAYSON

Dr. Edward Payson, známý jako „modlící se Payson“, byl pastorem v Portlandu ve státě Maine před téměř 200 lety. V roce 1806, jen pár let po Deklaraci nezávislosti, Ameriku zpustošila těžká hospodářská krize. Bylo to temné období a Dr. Payson zaznamenal tuto tragédii ve svém okolí velice jasně. Napsal:

„Obchod stagnuje, mnozí krachují. Stovky lidí byly vyhozeny ze zaměstnání a jsou bez prostředků. Bojím se o svou ubohou zemi. Obávám se, že naše hříchy přispěly k soudu nad námi. Někteří z našich skvělých mladých obrácených bratří a sester ztratili vše včetně svých domovů; ale mé srdce těší, že jsou i v tom všem radostní a pokojní. Ostatní, kteří Boha nemají, ztratili rozum, neustále si dělají starosti a umírají patrně kvůli zlomeným srdcím.“

Dr. Payson a jeho sbor přišli o veškerý majetek. Sám Dr. Payson v těchto těžkých dobách žil velice skromně. V dopise své matce z 28. prosince 1807 napsal:

„Podmínky se zhoršují. Velký počet bohatých obchodníků nyní žije v chudobě. Firmy denně krachují. Chudobinec je už plný, a ještě je potřeba zaopatřit stovky dalších. Mnozí, kteří byli vychováni v nadbytku, jsou teď závislí na druhých, aby se mohli denně najíst.

Možná se, mami, budeš pro mě trápit a říkat: ‚Chudák Edward!‘ Ale nikdy jsi neměla větší důvod radovat se ze mě a volat: ‚Bohatý Edward!‘ než teď. Požehnán buď Bůh, moje víra nestojí na vratkých základech, aby jimi tyto bouře otřásly. Díky Bohu jsem ve všech těchto problémech klidný, smířený a dokonce šťastný. Neříkám, že necítím bolest – cítím. Všechny mé pozemské naděje jsou zničeny. Za těchto okolností je nemožné necítit bolest. Dříve jsem si myslel, že vím, že svět je zrádný a jeho požitky jen chvilkové; ale tyto těžké časy mě naučily odvrátit se od lidských věcí a usilovat o věci Boží. Modlím se, aby mi Bůh, pokud pro mě má připraveno nějaké světské požehnání, raději místo toho dal svou milost.“

Edward Payson zanechal vší snahy běžet závod svého života sám (viz Židům 12,1). Dokázal radostně opustit vše, co vlastnil, protože ačkoli byl na tomto světě, nebyl z něj.

„Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.“ (2. Korintským 12,9)