Věřím, že Pán odpovídá na modlitbu a víru. Pavel řekl: „O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“ (Filipským 4,6)
„Za všechno“ znamená „Modlete se za všechno a děkujte, že vaše žádosti budou vyslyšeny a bude na vše odpovězeno.“ Je nám tím řečeno, že modlit se máme jako první, ne až potom, co jsme marně vyzkoušeli všechno ostatní. „Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno.“ (Matouš 6,33)
Dnes je tolik křesťanů ničeno satanem. V jejich domovech je neklid; jsou sužováni strachem a vinou; zažívají potíže ze všech stran. Problémy, o kterých se dozvídají naši služebníci z dopisů křesťanů, jsou ohromující.
Popravdě řečeno, jen málo věřících, kteří zažívají potíže, se obrací ve vřelé modlitbě k Pánu. Pouze pár jich vytrvale má každý den vyhrazený čas modliteb, kdy jsou sami s Pánem. Proto přichází zoufalství, protože lidé nejdou na skryté místo ulehčit svým duším a vyplakat své nářky před Pánem. Místo toho všechny problémy řeknou svým přátelům, farářům a poradcům všeho druhu; a vynechají Pána, který čeká, až s nimi bude moci být jen on sám. Pro většinu lidí je modlitba až poslední možnost.
Což tato generace nezarmucuje Boha stejně jako Izrael? Bůh o nich řekl: „Můj lid však na mě zapomněl – kolik už je to let?“ (Jeremiáš 2,32)
Bůh je rád, když je první, na koho se obracíme, když máme vyhraněný čas, abychom byli o samotě s ním, přicházíme před něj se svými nejniternějšími pocity a předkládáme své prosby. Nemáme žádné právo říkat, že Pána milujeme, když s ním pravidelně netrávíme čas. On slyší naše modlitby a odpovídá, ale potřebuje s námi být o samotě, aby k nám mohl v tichosti promluvit.
Když každý den přicházím do Pánovy přítomnosti, mou pravidelnou prosbou je, aby mi Duch Svatý otevřel Slovo tak, abych mohl být jeho opravdovým prorokem. Přeji ti, aby měl pro něj dostatek času s důvěrou ve vyslyšení tvých modliteb.