MILOST JE ZDARMA

‚Synu,‘ řekl otec, ‚ty jsi stále se mnou a všechno, co mám, je tvé. Ale oslavovat a radovat se bylo namístě, neboť tento tvůj bratr byl mrtev a ožil, byl ztracen a je nalezen.‘“ (Lukáš 15,31-32)

Mladší, marnotratný syn, zabředl do bahna osamělosti, které s sebou nese hřích. Zemřel své vlastní vůli a ve svém zoufalství zažil něco většího, než byla jeho bolest – zažil svou ztracenost!

Když vzpomínal na svého otce, zatoužil se vrátit a zcela kapitulovat. Věděl, že otci nikdy nic nedokáže splatit ani se mu zavděčit dobrými skutky. Uvědomoval si také, že je cele závislý na otcově milosti a lásce, a že jen on mu může pomoct.

Na druhou stranu starší syn nikdy neuviděl svou ztracenost, a jak je beznadějné snažit se přemostit propast mezi ním a otcem. Nikdy neuviděl potřebu zemřít sám sobě.

Milovaní, tuto propast nelze nikdy přemostit skutky, sliby či vlastní snahou. Naše přijetí v Otcově lásce přichází jedině skrze krev Ježíše Krista. Neexistuje žádné další ospravedlnění. Jenom kříž přemostí propast.

Můžete mít k tomu, co jsem zde napsal, námitky. Možná řeknete: „Bratře Wilkersone, říkáš hříšníkům, že když budou činit pokání, všechno bude najednou v pořádku. Bůh vymaže jejich minulost a okamžitě je přivede do své přízně a požehnání.“

Ano, přesně to říkám, protože přesně tak to říká Ježíš v tomto podobenství. Kdykoli se hříšník obrátí k Pánu v upřímném pokání, ve zlomenosti a pokoře, je okamžitě přiveden do milující náruče Spasitele. Milost je zdarma udělována těm, kteří zemřeli vlastní hrdosti a uznávají, že jsou ztraceni.