MALÝ OPĚRNÝ BOD

Jakub nám říká: „Máte-li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete proti pravdě. To není moudrost sestupující shůry, ale pozemská, duševní, démonská. Vždyť kde je závist a soupeření, tam je zmatek a kdejaká špatná věc.“ (Jakub 3,14-16)

Všimněte si, koho zde Jakub oslovuje. Ve 13. verši říká: „Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný?“ Říká nám tím: „Můžete mít velkou duchovní moudrost a poznání, ale pokud je ve vašem srdci hořkost, ve vašem domě svár a na pracovišti závist, nemyslete si, že jste duchovní. Jste pod vlivem lži a mylných představ.“

Když Jakub mluví o sváru a hořkosti, mluví o hádkách a kritizování. Říká, že to všechno je ďábelské, smyslné, dílo Zlého. Zkrátka každý, kdo si drží hořkost, způsobuje svár – a co je horší, otevírá srdce démonské posedlosti.

Znáte lidi, jejichž hořkost vedla k démonické posedlosti? Postupem času se temnota, kterou v sobě drželi, začíná projevovat i na jejich těle. Začnou se tělesně hroutit, onemocní, upadají a trpí duševní nerovnováhou. Kdykoli je ďáblu dán kousek půdy pod nohama, způsobí naprostou zkázu.

A tak to zkuste. Držte si svou nevraživost. Nechte v sobě hořkost. Pokračujte v rozdmýchávání svárů. Avšak pokud to uděláte, budete v naprosté vzpouře proti Bohu a jeho Slovu a otevřete se satanovi. Stanete se duchovně slepými a zatvrdlými v srdci.

Na druhou stranu, pokud jste ochotní poslouchat Boží slovo, pak bez ohledu na to, jak moc jste byli zraněni, projevíte pokojnou moudrost v laskavosti a odpuštění.

V Jeruzalémě je mocný příklad toho, jak se satan dokáže uchytit i na tom nejmenším kousku země. Při pohledu z Olivetské hory na Svaté město je vidět muslimský chrám Skalní dóm. Zabírá necelý akr, a přesto ho satan nějakým způsobem dostal a postavil si tam chrám.

Ďábel dokázal zaměřit svou moc na samotný střed Božího vyvoleného lidu, Izraele. A to všecko se stalo, protože dostal jenom malý opěrný bod. To je živý obraz toho, co satan dělá, když získá byť jen nejmenší kousek území.