MĚŘENÍ VELIKOSTI

Jan Křtitel zasvětil život službě Bohu a nenechal ničím od toho odvést. V Janově evangeliu čteme: „Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování. Přišli k Janovi a řekli mu: ‚Mistře, ten, který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu.‘ “ (Jan 3,25-26) Janovi následovníci mluvili o Ježíši. Nepochybně je k tomu vedly teologické otázky. Je možné, že slyšeli o jeho zázraku v Káně a usoudili, že úmyslně zaměnil nádoby.

Jan se nenechal debatou zmást. Věděl, že jde o něco mnohem většího než o pouhé teologické vysvětlení. „Jan odpověděl: ‚Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe.‘ “ (Jan 3,27) Jinými slovy: „Může někdo vykonat takový zázrak, pokud by nebyl poslán Bohem? Taková moc pochází jen z nebe.“

To, co Jan říká dále, je mocné: „Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem poslán před ním … On musí růst, já však se menšit.“ (Jan 3,28. 30) Janův životní cíl byl jasný; jeho svaté povolání bylo zcela zaměřeno na Ježíše. Proto byl Jan Křtitel nazván velkým.

Dnes mají mnozí z nás problém, a je to dáno naší kulturou zaměřenou na úspěch, že usilují o veliké věci. Služebníci se s dobrým úmyslem snaží získat na sociálních sítích co nejvíc sledujících. Křesťané se snaží zviditelnit za každou cenu,i kdyby to znamenalo účinkovat v patnácti sekundovém videu. Snažíme se přesvědčit sami sebe, že prosazujeme Boží zájmy, jde nám ale doopravdy o Ježíše? Bez důkladného prozkoumání srdce nebudeme schopni rozpoznat, zda se Spasiteli líbíme, nebo zda nás žene touha po uznání.

Prorok Jeremiáš to pojmenoval bez obalu: „A ty si žádáš veliké věci? Nežádej. Hle, na všechny smrtelníky dopustím neštěstí, praví Hospodin, ale tobě dám jako kořist život na všech místech, kamkoli půjdeš.“ (Jeremiáš 45,5) Jeremiáš objasňuje, že Boží měřítko velikosti se od světského velmi liší. Všimněte si, že neříká: „Nesmíš být velký. Duchovní body dostaneš, když se budeš snažit vypadat pokorně.“

Jak řekl sám Ježíš: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je. Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.“ (Marek 10,42-44)