Uvažujme nad zázračným vysvobozením Izraele z Egypta, o kterém čteme v Bibli. Když Boží lid přešel po souši, viděl, jak za nimi vlny drtí nepřítele. Byl to slavný okamžik. Slavili Boha tancem a zpěvem a vzdávali mu díky. „Jsme volní! Bůh nás vysvobodil z útlaku.“
Příběh Izraele představuje naše vlastní vysvobození z otroctví a viny za hřích. Víme, že Satan byl poražen na kříži a že jsme byli osvobozeni z jeho železného sevření. Boží záměr však nespočívá pouze v záchraně a vysvobození. Bůh nikdy nezamýšlel, aby Izrael na vítězné straně Rudého moře zůstal tábořit. Jeho vyšším cílem při jejich vyvedení z Egypta bylo dovést je do Kanaánu, země plnosti. Stručně řečeno, vyvedl je z otroctví, aby je přivedl do centra své lásky. Chtěl lidi, kteří by byli zcela závislí na jeho milosrdenství, milosti a lásce. Totéž platí pro jeho lid i v současnosti.
První zkouška Izraelců přišla jen o několik dní později a vyústila v jejich nespokojenost, reptání a stěžování si. Proč? Poznali Boží vysvobození, ale nechápali Jeho velkou lásku k nim.
Zde je klíč k pochopení: Nemůžete vstoupit do radosti a pokoje - opravdu nemůžete vědět, jak správně sloužit Pánu - dokud neuvidíte, jak se raduje z vašeho osvobození a společenství s vámi, dokud neuvidíte, že u kříže byla odstraněna každá zeď a že všechno ve vaší minulosti bylo souzeno a vymazáno. Bůh říká: „Chci, abys pokračoval k plnosti, která tě čeká v mé přítomnosti!“
Zástupy se dnes radují z úžasných výhod kříže. Odešly z Egypta a stojí na „straně vítězství“ - zkoušky u Rudého moře. Užívají si svobody a neustále děkují Bohu za to, že uvrhl jejich utlačovatele do moře.
Mnozí z nich potom minou Boží vyšší záměr a vyučování. Nechápou, že je Pán vyvedl, aby je přivedl k němu samotnému. U něj lze nalézt konečnou radost, uspokojení a smysl života.