KDYŽ DOŠLO VÍNO

„Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: ‚Už nemají víno.‘ Ježíš jí řekl: ‚Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.‘ Matka řekla služebníkům: ‚Udělejte, cokoli vám nařídí.‘ “ (Jan 2,1–5)

Většina křesťanů ví, že svatba v Káni Galilejské byla místem, kde Ježíš vykonal první zázrak: „Tak Ježíš v Káně Galilejské vykonal první ze svých zázračných znamení a zjevil svou slávu.“ (Jan 2,11) Kristus právě začal svou službu a již měl několik učedníků. Nyní, když učinil tento zázrak, působivým způsobem zjevil světu svou slávu.

Zázrak, který tam Ježíš vykonal, má ještě další hluboký význam pro církev. Ve 3. verši je symbolická fráze: „Když se nedostávalo vína.“ V Novém zákoně je víno spojováno s mocnou Boží přítomností skrze Ducha svatého. Pavel to naznačil ve větě: „Neopíjejte se vínem, což vede k prostopášnosti, ale nechávejte se naplnit Duchem.“ (Efezským 5,18)

Co to znamená, když se Božímu lidu „nedostává vína“? Na svatbě bylo víno středobodem svatební oslavy, a štědře se nalévalo pozvaným hostům. Svatba v Káni byla předobrazem radostného lidu, jenž zdarma dostává Božího Ducha. Protože víno došlo, vznikla potřeba ho doplnit, aby si lidé udrželi radost.

Jako křesťané máme Ducha svatého; a je také pravda, že jím musíme být neustále naplňováni. Každý z nás zakouší na své cestě s Kristem prázdnotu i plnost. Pocit prázdnoty ovšem neznamená, že nás Duch opustil, znamená ale, že jsme znovu a znovu voláni zpět, abychom uhasili hlubokou žízeň, kterou do nás Duch sám vkládá.

Jako Boží děti potřebujeme duchovní pokrm, který nám může dát jen Duch svatý – dává nám schopnost milovat druhé tak, jako Pán miluje, vést svatý život, který se mu líbí, a s odvahou mluvit k druhým jeho Slovo.