KDYŽ BŮH UŽ NEMLUVÍ

Izajáš věrně prorokoval Izraeli, že se jednoho dne „otevřou jejich uši, aby slyšeli.“ Ale posluchači zavřeli uši před Božím hlasem. Chtěli se držet svých hříchů.

„ ‚Neboť jsem volal, a vy jste neodpovídali, mluvil jsem, a vy jste neposlouchali, ale konali jste, co je zlé v mých očích, a zvolili jste si, co se mi nelíbí.‘ A tak toto praví Panovník Hospodin: ‚Hle, moji služebníci budou jíst, vy však budete hladovět. Hle, moji služebníci budou pít, vy však budete žíznit. Hle, moji služebníci se budou radovat, vy se však budete stydět. Hle, moji služebníci budou plesat s radostí v srdci, vy však pro bolest srdce budete křičet a pro trýzeň ducha kvílet.‘ “ (Izajáš 65,12-14)

Je tragické odmítat láskyplné varování Ducha svatého. Kdykoli si zacpáváme uši před Božím příkazem umrtvovat hříchy těla, jsme odsouzeni k zármutku a bolesti.

Prosím, pochopte, že nemluvím o Božím služebníku, kterého přemohl hřích, který nenávidí. Ani nemluvím o křesťanu, který si nedopřeje odpočinek, dokud ho Duch svatý neosvobodí. Mluvím o věřícím, který miluje svůj hřích a svou hlavu položil do klína Delíly. Takový člověk má ztvrdlé svědomí.

Služebník, který pokračuje na hříšných cestách, bude slyšet hlasy, ale žádný z nich nebude od Boha, protože bude vydán do moci klamu: „Tak i já pro ně vyvolím zlé zacházení a přivedu na ně to, čeho se hrozí, protože jsem volal, a nikdo neodpověděl, mluvil jsem, a neposlouchali; páchali to, co je zlé v mých očích, a vybrali si to, v čem nemám zalíbení.“ (Izajáš 66,4)

Je hrozné, když Bůh už nemluví! Na druhou stranu je povzbuzující vědět, že Duch svatý nás bude varovat a chránit před hříchem.