Vím, jaké to je, když Bůh mlčí a já neslyším jeho hlas. Prošel jsem obdobími naprostého zmatku bez zjevného vedení, kdy tichý hlas za mnou utichl. Byly doby, kdy jsem neměl nablízku žádného přítele, který by mé srdce uklidnil slovem rady. Všechny mé zkušenosti s Božím vedením z dřívějška nefungovaly a já zůstal v naprosté tmě. Neviděl jsem cestu a dělal jsem chybu za chybou. Častokrát se mi chtělo zoufale křičet: „Bože, co se stalo? Nevím, kterým směrem se vydat!“
Opravdu Bůh skrývá svou tvář před těmi, které miluje? Je možné, že od nich odejme svou ruku, aby je naučil důvěře a závislosti?
Bible jasně odpovídá: „Bůh ho v té zkoušce nechal, aby se poznalo, co všechno má v srdci“ (2 Paralipomenon 32,31). Možná si myslíme, že máme čisté srdce, ale když budeme čelit Božímu mlčení, rychle vyjde najevo nedostatek důvěry nebo „malé“ hříchy, které skrýváme.
Možná právě teď procházíš záplavou zkoušek. Víš, o čem mluvím, když říkám, že nebesa jsou jako mosaz. Víš o svých opakovaných selháních. Modlil ses a očekával odpověď. Ale byl ti naservírován pohár trápení. Nic a nikdo neumí pomoct tvému zdrcenému srdci.
To je ten pravý čas zaujmout postoj! Nemusíš se smát nebo radovat, protože v tuto chvíli neprožíváš štěstí. Nejspíš máš v duši jen zmatek, ale věz, že Bůh je stále s tebou, protože Písmo říká: „Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin bude trůnit jako král navěky“ (Žalm 29,10).
Nerozčiluj se, nepropadej panice, brzy uslyšíš Boží hlas. Očekávej na Pána. Svěř vše nebeskému Otci. Buď si jist, že jsi objektem jeho neuvěřitelné lásky.