Co byste chtěli, aby Bůh udělal, kdyby měl během příštích tří týdnů vykonat něco zázračného, co by změnilo váš život?
Podívejme se na situaci, kdy to Bůh udělal na Pavlových cestách. „Přes Amfipolis a Apollonii pak přišli do Tesaloniky, kde byla židovská synagoga. Pavel tam podle svého zvyku šel a po tři soboty jim vykládal Písmo.“ (Skutky 17,1-2) Pavel byl v tomto městě jen tři týdny a v synagoze promluvil jen třikrát, než ho pronásledování donutilo uprchnout.
Zajímalo by mě, jestli si Pavel, Silas a Timoteus říkali: „Kéž bychom tam mohli být déle, Bůh by skutečně mohl konat. Byla to příliš krátká doba na to, aby Bůh v tom městě skutečně založil mocnou církev; tři týdny jsou prostě málo.“
Když se však podíváme do historie, Pavel pravděpodobně napsal svůj dopis církvi v Tesalonice asi o šest měsíců později. Napsal: „Neustále za vás všechny děkujeme Bohu a ustavičně na vás pamatujeme ve svých modlitbách. Vzpomínáme před naším Bohem a Otcem na vaše skutky víry, práci lásky a vytrvalost naděje v našem Pánu Ježíši Kristu.“ (1. Tesalonickým 1,2-3) To je neuvěřitelné! Duch svatý byl tak přítomný, mocný a živý, že během pouhých tří sabatů se stal zázrak a vznikla zbožná, vlivná církev. Těmto věřícím bylo v Pánu pouhých šest měsíců a již se stali svědectvím pro celou Makedonii (viz 1. Tesalonickým 1,7).
To je pro mě velké povzbuzení. A co vy, přátelé? Povzbuzuje vás to, abyste řekli: „Pokud tito mladí věřící dokázali tak uchopit Boží Slovo za šest měsíců, co kdybych dovolil Duchu, aby oživil mé srdce stejným způsobem? Co by nastalo, kdybych se rozhodl a řekl: ‚Bože, pomoz mi nechat se pohltit tvým Slovem‘“?
Kéž nám Bůh dá hlad, abychom vstávali brzy ráno a ne jen rychle přečetli pár veršů z Bible! Kéž se modlíme: „Bože, chci milovat tvé Slovo. Chci tě znát důvěrněji, ba dokonce chci být pohlcen touhou poznávat tě. Chci růst v porozumění a rozlišování tvých příkazů. Chci se denně živit tvým Slovem a získávat z něj život.“