JEHO SLUŽBA MILOSRDENSTVÍ

David Wilkerson (1931-2011)

Duch svatý se nám snaží zjevit, že Bůh k nám bude ve zkouškách milosrdný. „Proto konajíce tuto službu podle milosrdenství, kterého jsme došli, neklesáme na mysli.“ (2. Korintským 4,1)

Jaké je milosrdenství, které jsme obdrželi od Ducha svatého? Duch svatý nám otevírá oči na něžné milosrdenství Krista k nám. Upevňuje v nás vnitřní poznání, že Pán je na naší straně, že za námi stojí. Zjevuje Boží hluboké odhodlání chránit nás před pádem, a jeho soucítění se vším, čím procházíme.

Právě teď se možná cítíš zneužitý a nemilovaný. Ďábel by tě chtěl přesvědčit, že tě Bůh nechal samotného, že si zasloužíš trpět, že je to konec, že není pro tebe žádná naděje. Milovaní, to jsou pekelné lži. Bůh si ze všeho nejvíce přeje zbavit tě zvrácené představy o něm. Něžně tě miluje a již stanovil čas, kdy na tebe vylije veškeré své milosrdenství.

David žalostně plakal, protože byl zdrcen svou situací: „Mé zbité srdce jak tráva uvadlo, i svůj chléb jíst zapomínám … Nespím a jsem jako osamělý ptáček na střeše. Celý den mě mí nepřátelé tupí. Potřeštěnci při mně přísahají. Místo chleba jím popel, do svého nápoje přimíchávám slzy … Mé dny jsou jak stín, který se prodlužuje, usychám jako bylina.“ (Žalm 102,5. 8-10. 12) Naříkal: „Jsem v hrozném stavu, fyzicky, duševně i duchovně.“

Přesto to byl právě ten čas, který Bůh stanovil k vysvobození Davida, a zasáhl rychle s milosrdenstvím, pomocí a útěchou. David svědčil: „Ty povstaneš, slituješ se nad Sijónem, je čas smilovat se nad ním, nastala ta chvíle!“ (Žalm 102,14)

Bůh stanovil čas Davidova vysvobození v jeho nejhorší hodině, kdy si myslel: Jsem pouhé nic. Stejně tak i dnes Bůh stanovil čas, kdy nás má vysvobodit a seslat na nás svou přízeň, a obvykle přichází v naší nejhorší hodině zkoušky. To je čas, kdy se už nesnažíme něco zkoušet udělat sami. Místo toho přiznáme: „Pane, to nezvládnu; je to průšvih. Předávám to všechno tobě.“