Otec tě miluje – v tomto bodě celé zástupy selhávají při hledání Boha. Znovu a znovu jsou ochotni být usvědčováni z hříchu a selhání, ale nedovolí Duchu Svatému, aby je zaplavil Otcovou láskou.
Zákoník miluje, když je usvědčován. Lásku od Boha nikdy nepochopil ani nenechal Ducha Svatého ukázat lásku jeho duši.
Prorok Izajáš psal o tvrdohlavém Božím lidu: „odvrátil se a šel cestou svého srdce.“ (Iz 57,17) Navzdory tomu Izajáš popsal Boha slovy: „Jako když někoho utěšuje matka, tak vás budu těšit. V Jeruzalémě dojdete potěšení.“ (Iz 66,13)
Prorok Izajáš použil jeden z nejmocnějších obrazů, obraz mateřské lásky k dítěti, který nám ukazuje část lásky, jakou má pro nás Otec. Jedna matka z naší církve klidně vynaloží celý den, aby se viděla se svým synem ve státní věznici. Nastoupí do autobusu a jede několik hodin, jen aby se s ním na chvilku viděla. Taková matka se podívá na svého syna v šedé uniformě a vidí bolest v jeho očích. S každou cestou její nitro trochu umře, ale nikdy to s ním nevzdá. Je to stále její syn.
Učil jsem, že spravedlivý člověk, opravdově milující Ježíše, miluje pokání. Naučí se vítat, když Duch Svatý odhalí jeho hřích a nedostatek víry, protože čím více je očišťován od hříchu, tím více se stává šťastnějším a svobodnějším. Naproti tomu, postoj mnohých křesťanů je: „Suď mě, Pane. Odsuzuj mě, pokárej mě.“ To není totéž jako skutečné přesvědčení.
Příklady vidím v mnoha reakcích na mé články. Když napíšu kázání, které burácí soudem, dostanu většinou souhlasné odpovědi. Když napíšu o Ježíšově lásce, dostanu dopisy, které říkají: „Už jsi přestal učit pravdu.“ To je stejné, jako by tito lidé říkali: „Pokud nekáráš, to co říkáš, nemůže být evangelium.“ Tito věřící nikdy neprožili lásku Ducha Svatého.
To je oblast, kde se musíte naučit chodit v Duchu a nikoliv ve vleku pocitů.