Pavel byl Pánem zcela uchvácen. Napsal: „Cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám to za odpad, abych získal Krista“ (Filipanům 3,7- 8).
Proč Pavel tak prahl po tom, aby „získal“ Krista? Vždyť Kristus se již Pavlovi jasně zjevil a změnil jeho život. Přesto Pavel cítil, že potřebuje získat Kristovo srdce a náklonnost. Celá Pavlova bytost — jeho život, služba a sám smysl života — se zaměřila pouze na potěšení Mistra a Pána. Všechno ostatní pro něj ztratilo smysl, dokonce i „dobré“ věci.
Možná se ptáte, jestli je to biblické — snažit se získat Ježíšovo srdce? Což už nejsme objekty Boží lásky? Boží dobrotivá láska skutečně zahrnuje celé lidstvo, ale existuje ještě jiný druh lásky, který občas zažívá jen málo křesťanů. Je to láskyplný vztah s Kristem, jaký je mezi manželem a manželkou.
Tato láska je vyjádřena v Šalomounově písni. Šalamoun je zde předobrazem Krista a v jedné pasáži Pán mluví o své nevěstě takto: „Srdce mé jsi zajala … nevěsto má; zajala jsi mne jediným pohledem svých očí, jediným článkem svého náhrdelníku. Tvá láska je krásná, nevěsto má, sladší než nejsladší víno“ (Šalomounova píseň 4,9–10).
Kristovou nevěstou je svatý lid, který touží líbit se svému Pánu, žije tak poslušně a tak odděleně od všech ostatních věcí, že Kristovo srdce bude zajato. Slovo zajmout v této pasáži znamená „neslyšet“ nebo „ukrást srdce“.
Biblická verze uvedeného úryvku říká, že Kristovo srdce je zajato „jediným pohledem“ nebo „jedinečností pohledu“. To ukazuje na mysl zaměřenou jedině na Krista. K takovému životu jsme povoláni!