IGNOROVÁNÍ BOŽÍHO SLOVA
Jsem si jist, že Jóšafat byl přesvědčen, že jedná správně, když slíbil Achabovi pomoc ve válce. Ale Písmo říká: „Jóšafat izraelskému králi řekl: ‚Dotaž se ještě dnes na slovo Hospodinovo.‘ “ (2. Paralipomenon 18,4) V podstatě řekl: „Požádejme Hospodina o radu v této věci. Nebudeme jednat, dokud od něj neuslyšíme slovo.“
Bůh dal Jóšafatovi a Achabovi jasně najevo, co si o celé záležitosti myslí: „Je to odsouzeno k záhubě! Jdete na vlastní nebezpečí. Na bojišti vás nečeká nic jiného než smrt a porážka.“ (viz 2. Paralipomenon 18,16)
V tom okamžiku se zdálo, že je Jóšafat ochoten uposlechnout pravdivé prorocké slovo a udělat vše, co mu Bůh řekl. Proto bibličtí učenci po staletí se diví, co se dělo dál: přišlo jasné slovo od Boha, Achab ho odmítl, a tak ho ignoroval i Jóšafat.
Milovaní, můžete se chlubit láskou k Bohu a touhou ho poslouchat. Pokud se však nevytrhnete z vlivu bezbožných přátel a nebudete usilovat o rozlišování z Ducha svatého, budete nakonec ignorovat Boží slovo.
Můžete doprovázet přátele v jejich válkách, ale až dojde k vyhrocení situace, vydají vás nepříteli, tak jak se stalo Jóšafatovi ve válce s Achabem. Zlý Achab nastražil Jóšafata místo sebe – řekl mu, aby si oblékl královské roucho, zatímco on se oblékl jako obyčejný voják. Achab si říkal, že takto nepřítel půjde po Jóšafatovi místo po něm.
Je ironií, že Achab byl zabit náhodně letícím šípem, který ho probodl malou štěrbinou mezi články pancíře. Oproti tomu Jóšafat byl obklopen nepřátelskými vojáky, kteří byli připraveni rozsekat ho na kusy. Král věděl, že čelí smrti, a zavolal k Bohu o pomoc. Písmo říká: „Jóšafat volal o pomoc a Hospodin mu pomohl. Bůh je od něho odlákal.“ (2. Paralipomenon 18,31) Válka byla prohraná. Izraelská armáda se v chaosu rozutekla jako ovce bez pastýře. Jóšafat se vrátil do Jeruzaléma, jeho přítel Achab byl mrtvý a jejich armády poraženy. Pouze Boží milostí Jóšafat unikl smrti.
Kajícné myšlenky, které určitě procházely Jóšafatovou myslí, když spěchal zpět do Jeruzaléma, by měly být i našimi, když se ocitneme v situaci, kdy nám v kompromisech Bůh projevuje milosrdenství. „Pane, děkuji ti, že jsi mě vysvobodil. Už vidím nebezpečí přátelství s bezbožnými lidmi. Už nikdy více, Pane! Nebudu už součástí světského systému.“