Jedno z Božích jmen zapsaných v Písmu je Jehovah-Nissi. To znamená - Bůh, jenž poskytuje, jenž je pavézou, jenž pozvedá, jenž naplňuje radostí. Je úžasné, kolik významů má jedno slovo.
Hebrejské slovo nissi se používalo na židovských svatbách. Když měli ženich s nevěstou svatební hostinu, všichni hosté přiměli novomanžele, aby si sedli na dvě židle, potom ty židle zvedli a chodili po místnosti a nesli ženicha a nevěstu. Tomu zvednutí židlí se říkalo nissi.
Myslím si, že je to působivý obraz, protože manželství přináší pozvednutí a velkou radost. Jsem ženatý již 25 let, je to úžasné požehnání, ale také zkouška.
Moc si nepřejeme, aby nás Bůh zkoušel, nechceme procházet obdobím, kdy se cítíme sami a daleko od jeho přítomnosti. Nechceme procházet zkouškou, kdy se musíme přestěhovat, kdy přátelé zraňují naše srdce, kdy jsou těžkosti v rodině, kdy máme finanční potíže, nebo zkouškami ohledně církve či služby.
Když Pavel hovořil o některých zkouškách ve svém životě, řekl: „Od židů jsem byl pětkrát odsouzen ke čtyřiceti ranám bez jedné, třikrát jsem byl trestán holí, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem s lodí ztroskotal, noc a den jsem jako trosečník strávil na širém moři. Častokrát jsem byl na cestách – v nebezpečí na řekách, v nebezpečí od lupičů, v nebezpečí od vlastního lidu, v nebezpečí od pohanů … v nebezpečí mezi falešnými bratřími. A nadto ještě na mne denně doléhá starost o všechny církve“ (2. Korintským 11,24-26.28).
Proč to Pavel řekl? Jaký to má smysl?
Pavel nám dává odpověď hned v další kapitole: „Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy, pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný“ (2. Korintským 12,10).
Boží zkoušky mají důvod. Bůh nás zkouší v oblasti, kterou nejvíce milujeme. Žádná zkouška, kterou procházíš, nepramení z Boží touhy tě odstrčit nebo udržet tě na místě; Boží touhou je dát ti nissi, přivést tě na nové místo, posílit tvou víru, abys ho uctíval jako Hospodina, jenž nás pozdvihuje.