Všichni dobře známe Žalm 23. Jeho povzbuzující poselství je známé i mezi nevěřícími. Tento proslulý žalm napsal král David a jeho nejznámější pasáž je hned v úvodním verši: „Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.“
Hebrejské slovo, které David v tomto verši používá pro „nebudu mít nedostatek“, je „chtít“, David jinými slovy říká: „Nic mi nebude chybět.“ Když spojíme tento význam s první částí verše, David říká: „Hospodin mě vede, radí mi, živí mě. Proto mi nic nechybí.“
V tomto stručném verši nám David vyobrazuje další projev Pánova charakteru a povahy. Doslovný hebrejský překlad první části verše je „Jehova Rohi“. Znamená to „Hospodin – můj pastýř“.
Jehova Rohi není pasivní postavou. Není nájemníkem, který nedělá o nic víc, než že poskytuje jídlo a vedení, který by nám pouze ukázal travnatou pastvinu a vodní tůně a řekl by: „Tady je to, co potřebujete. Jděte a postarejte se o sebe sami.“ Ani nezavírá oči před našimi potřebami. Neuteče, když slyší volání o pomoc a vidí nás v nesnázích. Ne, on zná každou bolest, kterou prožíváme, každou slzu, kterou prolijeme, každé zranění, které jsme utrpěli. Ví, kdy jsme příliš unavení na to, abychom udělali další krok. Ví, kolik dokážeme unést. Ví, jak nás zachránit. Čas od času nás donutí po dobu léčení ulehnout, aby nás uzdravil a obnovil.
Pán, náš Pastýř, nás volá, abychom ho následovali – chce nám dát pokoj a odpočinek. Bůh v knize Exodus 29,45 říká: „Budu přebývat uprostřed synů Izraele a budu jejich Bohem.“ Slovo „přebývat“ zde znamená „dodržovat, sídlit“. To slovo neznamená jen pomíjivou přítomnost, ale trvalou přítomnost, která nikdy nepomine. Je to něco, co Bůh trvale otiskuje do naší duše – svou blízkou a věčnou přítomnost.
Žalm je nádherným obrazem: Náš pastýř se nabízí, že k nám přijde uprostřed bolesti a depresivního stavu, posadí se po našem boku a jeho mocná a ochraňující přítomnost zůstane s námi. Můžeme mít jistotu, že náš pastýř je blízko.