„Jsem přece Izraelův otec, můj prvorozený je Efraim!“ (Jeremiáš 31,9)
Efrajim byl největší z Izraelských kmenů a lid Božímu srdci nejbližší. Pán měl s tímto požehnaným kmenem věčný plán, ale Efrajim Boha zklamal a odpadl od něj. Zhřešili mnohem více než kdokoli jiný v Izraeli, ale opustil Bůh Efrajima? Ne. Bůh řekl, že Efrajim má být svobodným a vykoupeným lidem! Měli žít v tučnosti, což znamená největší Boží požehnání (viz Jeremiáš 31,14).
Co viděl Bůh na Efrajimovi? Měli kající srdce, styděli se za hřích, a byli ochotní se navrátit k Hospodinu! Navzdory všem selháním tato jedna vlastnost přitahovala Boží srdce: Když zaznělo mocné, prorocké slovo, okamžitě reagovali. Když byli pokáráni, plakali nad svým hříchem.
Právě když nejhlouběji odpadli, řekl Bůh: „Není snad Efrajim můj drahý syn? Není mé dítě, které miluji? Kdykoli o něm promluvím, vždy si ho znovu vybavím a v nitru cítím pohnutí. Slituji se nad ním, jistěže se slituji!“ (Jeremiáš 31,20) Bůh tím říkal: „Navzdory Efrajimovým chybám a selháním vidím kajícího ducha a svou něžnou lásku mu nevezmu. Můj věčný záměr s Efrajimem zůstává, jak jsem si naplánoval.“
Milovaní, Bůh má plán pro váš život. Dokončí všechny záměry, které s vámi má, bez ohledu na to, čím procházíte nebo jak těžké jsou vaše zkoušky. Bůh hodně přemýšlel nad plánováním vaší budoucnosti.
Mám slovo pro některé z vás, kteří čtete toto poselství: Nemůžete posuzovat Boží věčný záměr s vámi podle toho, jak se cítíte nebo co si myslíte. Bůh vám chce říct: „Uchovejte si pokorné, kající srdce. Důvěřujte mému Slovu o mé povaze – že jsem něžný, milující Otec, který do vás hodně investoval. Nemám v úmyslu vás nechat být. Jste mé děti, v nichž mám zalíbení – a já vás osvobodím.“
„Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.“ (Jeremjáš 29,11)