V Exodus 33 čteme, že Mojžíš neznal plně Boha, ale Bůh chtěl Mojžíšovi dát větší zjevení své slávy a přirozenosti. Toto odhalení bylo daleko více než přátelství nebo blízký vztah. Bůh chce, aby ho lidé takto znali.
Hospodin řekl Mojžíšovi, že mu ukáže svou slávu. „‚Všechna má dobrota přejde před tebou a vyslovím před tebou jméno Hospodin.‘… Potom dodal: ‚Nemůžeš spatřit mou tvář, neboť člověk mě nesmí spatřit, má-li zůstat naživu. … postav se na skálu. Až tudy půjde moje sláva, postavím tě do skalní rozsedliny a zakryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu‘“ (Exodus 33,19-22).
Hebrejské slovo pro slávu v této pasáži znamená „moje podstata“. Bůh tak řekl Mojžíšovi: „Já sám projdu kolem tebe.“ Jeden překlad to říká takto: „Ukryji tě v dutině skály a budu tě chránit svou mocí, dokud neprojdu kolem.“
Jaké bylo to velké zjevení, které Bůh Mojžíšovi o sobě dal? Jaká je pravda o Bohu, kterou máme ve svých srdcích posvětit? Je to: „Když Hospodin kolem něho přecházel, zavolal: ‚Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu‘“ (Exodus 34,6-7).
To bylo víc než zjevení, To byl úplný obraz toho, kdo je Bůh. Hospodin vlastně řekl Mojžíšovi: „Přijď ráno k této skále. Dám ti naději, která tě posílí. Ukážu ti své srdce, jak jsi ho ještě nikdy neviděl.“
Plným vyjádřením této slávy je Kristus. Všechno, co je v Otci, je ztělesněno v Synu. Ježíš byl poslán na zem, aby nám všem přinesl tuto slávu.